Novinky 2009

VRH B

Je to jisté. Máme tu vrh B. Stejně jako u Aček jsme hledali naprosto nepříbuzného pejska. Protože se nám osvědčilo krytí hnědonosým, má i náš budoucí otec vlohu pro HN. Výhodou tohoto spojení je velice pěkná barva a minimum černých chloupků v srsti a její celková kvalita. Přes svůj věk už má Luis za sebou velkou řádku výstavních úspěchů a to nejen v naší republice. Doufáme, že i tentokrát se nám podaří spojení, ze kterého vzejdou typičtí červenopšeniční RR, s milou povahou a vlohami pro jakýkoli typ výcviku nebo pro sportovní vyžití své či svého páníčka. Pokud máte zájem o štěňátko z tohoto spojení ozvěte se.

31. 12.

Je poslední den v roce a i když je ošklivo vyrazili jsme na vycházku. Archynka potřebuje pohyb, aby se jí zase vrátila tajle. Angee potřebuje pohyb , aby vybila energii. Klasické ffocení na pařezu se moc nepovedlo. Angee nespolupracuje, dělá ufounka a nám – klasicky – došly baterky ve foťáku. Holky si to moc užily. Když jsme se vrátili, připravili jsme mládeži sváču a předtím je na chvíli loupli ven.

Jejich „nadšení“ neznalo mezí. Ale už tu jsou náznaky zkoumání terénu a někteří si dokonce pamatují, že se venku dobře vyprazdňuje. Někteří hledají úkryt u Vítka, ale máme i pár šikovných, kteří se nechali nalákat miskou s jídlem domů. Snad bude aspoň trochu lepší počasí, abychom mohli pupíky brát ven na trochu delší čas. Vždycky je to pěkně unaví a spokojeně spinkají.

30. 12.

Dneska tu byli na návštěvě Švejdovic. Moc mě potěšili, protože pravili, že prckové opravdu vyrostli a jsou nádherní. Fotila jak Martina, tak Vašek a fotečky jsou u nich na stránkách.

Při všech novinkách s Béčky jsem úplně zapoměla napsat, že Anetka má vyhodnocení rentgenů DKK i DLK 0/0. Moc blahopřejeme. A také mi přišla od Světlanky charakteristika Archieka. Celý mailík je tak napsaný, že jsem ho prostě nemohla zkrátit a dala ho k Archiekovi celý. Mám slíbeny i fotečky, tak se určitě brzy dočkám. Díky Světlanko. Takovéto zprávičky mě vždycky moc potěší. Moc si přeji, abych podobné páníky našla i pro B vrh.

28. 12.

Je nám 5týdnů. Tetička Gee si s námi moc ráda hraje. Úplně nejradši si vleze do svého bývalého pelíšku a provokuje. Mám pocit, že v něm nikdy netrávila tolik času jako teď. Jsme opět zvážení a máme přistřižené drápky. Panička posílala naše jména na ČMKU kvůli tetovacím číslům. Jen co nám dorazí, tak je doplníme k jednotlivým štěňátkům. Do té doby snad budou hotovy i galerie, na kterých pracuje náš dvorní fotograf a velký pomocník se stránkami Honza.

27. 12.

Co jsme dělali čtvrtý týden našeho života? Hráli si s tetičkou Angee. Taky jsme měli milou návštěvu. Přijel se podívat páníček našeho Tonouška s dětmi. To vám byla paráda. Mimise to tak unavilo, že chrupkali 3hod v tahu. Mimochodem, Tonoušek nejen, že vyhrál svou kategorii na Mikulášském coursingu, on se stal i absolutním vítězem. Což znamená, že měl nejrychlejší čas ze všech zúčastněných pejsků. Gratulujeme!

21. 12.

Dneska jsou mimískům 4týdny. Podstoupili druhé odčervení a večer je zvážíme. Jací jsou to fešáci vidíte v úvodu novinek. Moc děkuji Alče, která si rozšiřuje aprobaci v handlingu a zkouší jaké je to trénovat od malička. Řekla bych, že se nám to v rámci možnosti povedlo. Určitě až to za dva týdny zopakujeme, tak to bude ještě lepší. Přišlo mi, že se nejúžasněji staví pet mimísci. A nejlepší bylo, když jsem z detailu zjistila, že někteří mají ještě kaši na čumáčku. A to jsme se všichni fakt snažili. My i Archynka s Angee. Všechny fotečky z portrétovek jsou tady. Honzu focení moc bavilo a tak udělal i detaily. Protože napadl sníh vyfotil větší mládež a Agušu venku.

20. 12.

V neděli dorazila dlouho očekávaná návštěva z Magmabony. Byla tentokráte zastoupena jen dvounožci a to Evou a Mirkou. Děvčata nám přivezla krásné kalendáře, ze kterých na nás koukají magmaboní mimísci. Shodli jsme se, že už to snad není ani pravda. Zvlášť když dorazila ještě Alenka s Lukášem a „malým“ Damem a Agušou.

Lukáš také fotil a potom i odpočíval, což se mocmoc líbilo našim mimisům, kteří ho hned adoptovali za mamku. Spokojeně všichni odpadli, jako by tušili, že je ještě čeká focení. Protože nám jsou zítra 4týdny, zkusíme nafotit pupíky v postojích.

19. 12.

Víkendové návštěvy dnes zahájil náš Akimek s Diankou a Ondrou. Akima venku při lítání dostala svou šílenou energií Angee a tak si určitě říkal, že ohrádka je takových bláznů plná a raděj se držel v uctivé vzdálenosti. No, zatím to se vztahem sourozenci A a sourozenci B vypadá nevalně. Ale všeho dočasu, jen co ti malí trochu dorostou bude to jiná legrace. Aspoň malí ukázali Diance, že už jsou šikovní a umí zakousnout i tygra. Fotečky ze třetího týdne

17. 12.

Na své sourozence se přišla podívat Alpha. No, zaujali jí asi jako Agu – tedy raděj se boxovala s Angee a hrála si s Honzou. Aspoň že Bětka se s malými pomuckala.

15. 12.

Dneska musel páníček odšroubovat tyče proti zalenutí. Nějak jsme si neuvědomili, že už jsme větší a při nacpání se do růžku se ne a ne dostat sami ven. Také panička říkala, že už jsme dost staří na to, abychom se naučili, kde se spinká a kam se chodí na záchod. No, nevíme, co si od toho slibuje, ale jak myslí.

14. 12.

Dnes jsou nám 3 týdny. Jsme prostě velcí mimísci, kteří už koukají a začínají slyšet. Honíme se mezi sebou a taky začínáme ožďabovat tetičku Angee, kdykoli k nám strčí hlavu. A že ona jí sem strká často. Na oslavu nám panička poprvé udělala tvarůžek se štěněcím mlíčkem a piškotky. To vám bylo žůžo. Tedy páníček si to moc nemyslel, když jsme mu celý upatlaní utíkali z vyhraženého prostoru. Panička s Jendou se ohromně bavili, když se nás snažili odlíčit. Jinak vážíme od 1,2 – 1,6kg. Panička je spokojená, protože po odčervení jsme dostali trochu průjem a tak jsme byli spíš jak malé průtokáčky. Ale už je to v pořádku a budeme větší a větší.

7. 12.

Pupíkům je dnes 14dní. Paní doktorka je poprvé odčervila a byla unešená tím, jak hezky zkouší chodit. To není nic proti tomu, že někteří si sedají jako velcí a snaží se podrbat za ouškem. Také už pěkně sami vyměšují a to nejraděj ve chvíli, kdy celou bedýnku pěkně převlékneme. Dokonce mají snahu olizovat se mezi sebou.

Celou dobu mají mimina řádný dozor v podobě tetičky Angee. K mytí se tedy nehrne, ale kontrolor je řádný.

Večer jsme je zvážili a za Alenčiny statečné asistence jsme jim dali oboječky, do kterých už dorostli. Také jsme zkrátili drápky, aby maminu příliš nepoškrábali. Nafotili jsme u toho úžasné portrétky. Jen co fotečky zpracuju , dám je do jednotlivých galerií. Opět je tu malá změna. Protože není tyrkysový oboječek stává se dneškem paní tyrkysová paní oranžovou. Tímto mockrát děkuji Evičce z Magmabony za zapůjčení. Zároveň poprvé miminka kontrolovala Aguša a Damík. Zatímco Damík si říkal, co to je? Aguša bohapustě zdrhla a dělala, že máme v kuchyni minimálně nákazu prasečí chřipkou. A my si říkali, že bude toužit po adopci, když má tu falešku. Kdepak, pro Agu je mimískem Damík a ty mrňavé žížalky ty si nechte (fuj!)

Také tu byli na kukandě Honza s Adélkou a naší Anetkou z A vrhu. Anetka si sourozence prohlédla, ale nějak nechápala, co se s nimi mají páníčci, co mazlit, když mají jí.

Volal nám také Tonoušek a blahopřál k sourozencům. Moc rádi jsme ho slyšeli. Zase jezdí na coursing do Svitav. V srpnu byl na mistrovství rr sportu ve své kategorii první a ze všech psů měl třetí nejrychlejší čas. Tento víkend byl na Mikulášském coursingu a jeho výsledek vidíte na fotečkách. Díky za ně těm, kterým stál za vyfocení.

2. 12.

Dnes jsem si říkala, že musíme udělat pár fotek mimísků. Výsledek je tady a u Alenky. Jinak na nás dnes poprvé otevřel očičko pan zelený aneb Bert Barney Morana. Bylo to úžasné a je jen škoda, že u toho nemohla být jeho budoucí panička. Přeci jen je to sem z Itálie daleko. Takže aspoň ví, že je to čiloušek. Tyrkysová zjistila, že fotím a asi hodinku po Barneym otevřela na chvilku očka obě. Jsou to nádherné zážitky. Musím říct, že pupíci už po bedýnce pěkně korzují a pozorovat, jak „chodí“ je neskutečné. Věřím, že až přijede paní doktorka na odčervení přijdou jí ti malí ďáblíci naproti.

30. 11.

Dnes jsme zprovoznili po 4hod stylu pokus omyl galerky jednotlivých mimísků. Díky moc Lukášovi za pomoc, protože sama bych u toho seděla ještě pozítří a stejně byste se ničeho nedočkali.

29. 11.

Mám pár novinek. Jak někteří z vás zjistili byly stránky chvíli nedostupné. Myslela jsem, že mě trefí, když jsem to objevila. Naštěstí šlo o závadu serveru a jak je vidět, už jí zvládli. Takže dnes jen krátce. Archynka se bezvadně stará o mimísky. Jedí každé dvě hodinky a stejně se mamině dělá tolik mlíčka, že ho tu máme skoro všude. Pěkně přibývají na váze. Honza udělal galerky a hned zítra po návratu z práce je dám na stránky. Doufám, že se mi to podaří na první pokus a celé to tu nerozházím. Pár foteček pro začátek. Je trochu změn v mašličkách, protože jsme měli dvě zelené a dvě pomerančové a je jasné, že z fotek těžko poznáte, kdo je kluk a kdo holka. A tak jsme udělali nájezd na galanterku a paní prodavačce trochu nepořádek v mašličkách a už má každý svou barvičku.

26. 11.

Včera jsme tu měli na kontrole paní Janouškovcovou. Naše naděje, že vše zlé už jsme si vybrali byly bohužel marné. Žádné štěňátko nemá zálomek, ale u dvou našich holčinek se našel dermoid. A tak už jen opravdu doufám, že uspáním našich malých princezniček a zítřejším pohřbem mého otce vše zlé pro tento rok končí. V porodní bedýnce se Archynka vzorně stará o své pupísky, kteří jsou nádherní. Je neskutečné pozorovat, jak se dokáží rychle pohybovat po bedýnce. Stříhají ouškama jako Shrek, jak říká Alča. A jak dokáží maminu najít a vysávat jak malé piraňky. Fotečky ze včerejška a dneška jsou tady a portrétky jednotlivých mimísků doplníme v sobotu.

Díky všem za podporu.

24. 11.

Tak jsme trochu nabrali sil. Máme za sebou první noc. Doplnila jsem podrobnosti o porodu do Vrhu B. Portrétky jednotlivých štěňátek doplníme po zítřejší první kontrole poradkyně chovu paní Janouškovcové. Doufáme, že jsme si vše zlé vybrali v chybějících ridgech a žádný zálomek ani DS nás nepotká. Archynka se chová jako výborná mamina ovšem poněkud hysterická. Mimisové se nesmí rozdělit do více partají neb matka má dojem, že když jim každou druhou minutu nenamasíruje pupu, tak to nepřežije. Jsem moc ráda, že hned po pár hodinách po porodu začala jíst. Minule to byl velký problém. Tentokrát si své chutě vybrala v březosti a vůbec nechápu, z čeho vlastně ti mimisové vlastně tolik vyrostli. Je vidět, že základ má Archynka dobrý. Po porodu je na svých 38kg a protože i posledně 4týdny plně kojila svým smetanovým mlíčkem nebude to snad tentokrát jiné. Papká každé 2hodiny. Zatím jen vařené a samozřejmě sýry a tvarůžek. Až se jí uleví po císaři přibudou samozřejmě dobré granulky.

Nedá mi to a musím tu také napsat, jak to zvládl náš mraveneček. Angeenka v sobotu naposledy posnídala a pak držela jako Archynka půst. Když Archynka pochodovala a vydýchávala, chodila Gee s ní, jako její morální podpora. Při porodu samotném byla nervozní a když zjistila, že Archynce vážně nemůže pomoct, vlezla si k Vítkovi do postele. Trochu tam poplakávala, ale jednou za čas přišla mrknout na ty malé šmoulíky v košíku. Teď s námi drží pravidelně službu u bedny. Je úžasná. Fotečky z dnešního dne dám večer na rajče. Díky všem za blahopřání a vzkazíky.

23. 11.

Jak už někteří vědí od naší Agušky máme už naše pupíčky. Naše mamina nám to opět zase zpestřila. Našich očekávaných 8 – 9 se zvrhlo v Archynčino vyrovnávání se s vlastním Ačkovým vrhem. Ano, pochopili jste správně. Naše zlatíčko si opět nechalo v bříšku vyrůst 14 zrzounků. Porod byl velmi dlouhý. Bohužel poslední 14 standardní chlapeček to nezvládl a přes rychlý císařský řez se ho nepodařilo zachránit. Ale jsem moc ráda za ostatní, protože jsou neskutečně nádherní a velice vyrovnaní. Je pravdou, že se nám podařil ze dvou třetin pet vrh, ale pro zájemce o tyto úžasné psy to určitě zádrhel nebude. A my jim budeme hledat ty nejúžasnější páníčky na světě. Slibuji, že jen co naberu trochu sil, doplním veškeré podrobnosti do vrhu B. Jinak máme 7 kloučků a 6 holčiček. Aspoň jednu fotečku pro představu (Archynka není v podroušeném stavu, ale právě se vrátila z císaře). Ještě jednou všem obrovské díky za podporu a milá slova. Hodně nám to pomáhá. Kdo by se chtěl přijet podívat, tak se klidně ozvěte. Archynka nechávala pupíky socializovat už v bříšku a my v tom hodláme pokračovat. Tak zítra tu bude vše. Nějaké fotečky už jsou u Dama. Nedalo mi to a aspoň pár foteček z porodního dne.

22. 11.

Velké díky všem, kteří nám volají a píší, za podporu. Moc to pro mě znamená. nemám dnes dobrý den a to, že jste aspoň tímto způsobem s námi mi moc pomáhá.

20. 11.

Archynka víc a víc odpočívá. Na jednom boku nejraději na zemi a na druhém si hoví buď na posteli a nebo na gauči. Gee se na to občas nemůže koukat a jde si demonstrativně pokousat něco do pelíšku, který už jí je víc než malý. Zrovna nedávno jsem jí upozorňovala na to, že bychom ho rádi využili k přenášení a focení bafanátek. Takže by bylo dobré ho neohlodávat. Dělala, že mě neslyší. Dnes také Milan přivezl ohrádku a s Jendou se pustili do sestavování.

Samozřejmě, že museli mít asistentku. Kohopak asi – no jistě, Angee. Neustále kontrolovala, až i Archy přišla a celá udivená koukala, co že se to děje. Jojo, Ačkům stačila malá ohrádečka. Vždyť díky počasí byly celý den venku. Tentokráte holt dáme v plen naši kuchyň. Obě holky prubnou bednu (Angee vážně odmítá pochopit, že neděláme budoár pro ní). Konečně s hotové dílo vyzkouší i Archynka.

A je hotovo. Snad se bude ohrádečka mimískům líbit. Mě se líbí už teď. Jen mám dojem, že mají lepší bejvák jak my. A jak krásně voní dřevem. A kdo nám přišel na kolaudaci? Ale ovšem, naše Angee. Je fakt, že maminy si mají přivykat na porodní bednu včas, aby ji přijaly za místo svého porodu. Ale fakt bych řekla, že na to má Mraveneček času dost. Ovšem ona to tak nevidí.

19. 11.

Tak to vám tedy povím, že vážně nevím, kdo si v naší smečce zvyká na porodní bednu. Musela jsem se smát, když Angee prozkoumávala, jak že se jí v tomhle pelíšku bude ležet. Archy se z bezpečné vzdálenosti kochala tím, že má za sebe náhradnici. Sice jsem jí říkala, že pokud si myslí, že Gee vezme porod za ní je naivní, ale ona to má za hotovku. No, já jí to tedy brát nebudu.

18. 11.

Včera jsme užívali volného dne. Tedy, volného…porod se blíží a my pořád přemýšlíme, co jsme ještě zapoměli. Bedna se buď smrskla nebo nám Archy vyrostla, Nevím, ale jisté je, že se v ní stejně nejvíc líbí Angee. Nevím, nevím jak se jí bude líbit, že v ní budou úplně jiní mravenečci. Odpo nás Alča vytáhla na cvičák. Bylo to bezva a kdyby nepršelo bylo by to naprosto bezchybné. Angee zjistila, že lávka je bezva (proč na ní chodit zkraje, když si můžu vyskočit na prostředek). Ačko nějak nepochopila, protože se na něj hnala s tím, že Damíkovi ukousne nohu. Ale když jsme to zkusili sami, došlo jí, že se to vyběhne hore a druhou stranou dole – no není přece pitomá. Ovšem s čím mě dostala byly překážky. Ona prostě dělala, že naprosto nechápe, co po ní chceme. Ona, která i do postele skáče přes gauč. Nebudu vás napínat. Alenka si jí vzala na vodítko a prachsprostě s ní udělala lávku a pak hop…a překočily překážku, paráda. Pak ještě jednou, ale škoda, že nemám kameru. To se nedá popsat – když Angee zjistila, že ji Alča přelstila, zkusila jí to vrátit. Ten pohled, kdy bylo vidět, jak jí to v hlavince šrotuje… Marná snaha, Alenka už to má v ruce a tak i podruhé se podařilo. Co na tom, že se mnou dnes Angee nemluví, stálo to za to. Fotečky jsou u Damika a Agu.

Po včerejší rekreaci nastoupil všední den. Vyjednala jsem si audienci u paní doktorky, abychom holky zvážily. Angeenka má na 7měsících 29,6kg a Archynka jí samozřejmě trumfla – přibrala na 49,7kg. Dohodli jsme se s paní doktorkou, že bude o víkendu na telefonu a frčeli domů. Tohle jsou fotečky ze 60dne březosti. Škoda, že u té v bedně se tam Archynce nevešla hlava, ale zase je jediná. u které mám pocit, že je opravdu vidět jak velké má bříško.

14. 11.

Eva měla dobrý nápad a při cestě do Krkonoš se zastavila s Mirkou a jejich zrzavou smečkou na kontrolu svých dítek. Aby bylo zrzounků dost a hlavně abychom měli úžasnou fotodokumentaci, přijela i teta Fanča se svou paničkou Ivou. Domluvená 10hod nějak nevyšla neb děvčata jezdí jako Fitipaldy. Dorazili už o půle, což nám kteří jsme byli na nákupu vcelku nevadilo. Jen Alenka si málem uhnala žaludeční vředy, jak rychle dojídala snídani. Počasí jsme objednali a nutno říct, že se nám opravdu vyvedlo.

Angee chvátala za sourozenci Azinkem a Melčou a maminu Brassi a tetu Conny oňuchňávala ze slušné vzdálenosti. Vyrazili jsme na naši klasickou trasu. Jako každý kdo za námi přijede, byla i tato smečka podrobena zkoušce nepříjemných povrchů. Všichni prošli bez ztráty kytičky, jen Brasska měla jakýsi dojem, že se u toho musí vykoupat. Ale proč ne, náhon je teď čerstvě napuštěný a voda v něm je přiměřeně čistá. Přechod přes jez byl po této zkoušce celkem v poho. Musím říct, že nejvíc se mi líbila Fanča, která naprosto změnila tvar svého těla a vypadala jak mystický pes z Krotitelů duchů.

Ale přešli všichni. Naše louka s překážkami byla volná a zdálo se, že nikdo naši vycházku nezpestří. Šli jsme okouknout koníky na Ostrova a tam poprvé narušil náš klid zajíček. Viděla jsem ho dřív než zrzci, takže bylo dost času je zaujmout něčím jiným. Ale Fanny to bylo vážně líto. Alespoň ho urizovala svým ostřížím zrakem. Při pohledu směrem, kterým se vydal jsme zjistili, že nejen zajíčci, ale i srnečky courají po této louce. No snad bychom je omluvili, že nám narušují program, ale po asfaltce za nimi rozvážel traktor myslivce do rojnice. Nezbývalo nám než se vrátit na naši milou loučku. Angee ukázala jaký je norník profesionál a Dam s Melčou nacvičovali řecko – římský. Myslím, že jsme si to všichni opravdu užili.

Nádherné fotečky u Fanči a u Dama. Díky za krásný den.

 

12. 11.

Dnešek proběhl v klidu a dokonce se po dlouhé době ukázalo i sluníčko. A tak holky byly venku a Archynka opět začala nenápadně okukovat zlatý déšť. Jak jsem pak zjistila, nejen okukovat, ale i okupovat. Ona si tam vážně dělá pelíšek. Asi z ní vyrostu.

Doma se naše mamina chová naprosto normálně. Je legrace pozorovat, jak si opatrně lehá, aby miminka nepotloukla. Její milovaná poloha je neměnná a zatím se jí podařilo z gauče nespadnout. Asi si to zapamatovala od poslední březosti. Dnes je březí 53dní. Už jsme pořídili mlíčko, pro jistotu a objednali kaši. Pokud to půjde jako při vrhu A bude Archynka plně kojit do 4týdne a teprve od 5týdne začneme s přikrmováním a pozvolným přechodem na granulky. Jak Archynka narostla je popsáno v sekci vrhB.

9. 11.

Tak po nádherném víkendu nastaly všední dny. Opět holky musí být samy doma. Ovšem hned při pondělku se Angee rozhodla, že její pelíšek je nuda a tak ho upravila. Andílek, samozřejmě se tvářila jako by nic. A tak od úterka bivakuje na dekách. A pro škodolibé z řad nezúčastněných a hlavně rodiny – od úterka se žádné škody nekonají. Dokonce i nářadí nechala být. I když je fakt, že v úterý se snažila naučit anglicky z Jendovi učebnice. Ale to je jeho problém neb odcházel poslední a neuzavřel vchod do jejich pokoje. Jsem zvědavá, co nastane až ušiju nový povlak na pelíšek a nechám jí ho napospas.

24. 10. Dnes má naše Archynka páté narozeniny

Naše velké zrzavé štěstíčko, přejeme ti hodně pohody a mlsinek. Hodné dětičky po hladkém porodu. Velké procházky a řádné honičky s kamarády. A nám spoustu a spoustu roků ve tvé společnosti. Máme tě moc rádi.

19. 10. Ano, ano, ano

Dnes jsme byli u paní doktorky zjistit, jestli je Archynka dokonalá herečka nebo je opravdu březí. Ona totiž naše princezna už pátý den nejí. Tedy…piškotky – ano, mlsinky a sýr – ano…granulky – chcete mě otrávit?!? Jo a zapoměla bych: ohlodávání syrových již značně jetých žeber, která si schovala venku, to prý je taky žůžo. Zřejmě to má cosi s trávením či jejími nevolnostmi, nevím….Takže naše první zjištění – Archy zhubla skoro 3kg. Bezvadné, ale to jsem po ní chtěla v létě (říkám pořád, že si ten pes dělá co chce a hlavně kdy chce).

Jdeme s paní doktorkou na věc. Na stůl vylezla Archynka sama, na bok jsme s ní plácly společnými silami a bříško jí oholila paní doktorka sama. A teď se ukáže…co vám mám povídat…na monitoru se začínají objevovat malé třešničky, jedna, druhá….je to nádherný pohled a ještě hezčí pocit. Hrubým odhadem má Archynka v bříšku 8 – 9 budoucích zrzounků. Ano, ano, od této chvíle má naše mamina nárok na speciální zacházení.

15. 10. Alpha

Dnes odpoledne se naše prvorozená holčička podrobila kastraci. Vše proběhlo v pořádku. Jsem moc ráda, protože hned její první hárání skončilo falešnou březostí. Vzhledem k tomu, že je nestandadní je toto řešení ideální a hlavně už bude mít klid jak ona, tak její panička. Moc na vás holky myslíme. Rychle se Alphušo zotav, ať ještě můžeš prohnat mamču než se nám zakulatí.

10. 10. Bratislava

Tak jsem v létě v pominutí smyslů zkoušela, jestli můj účet umí platit v eurech a přihlásila nás na SV SKRR při Světové výstavě psů v Bratislavě. Byl to nápad okamžitý a tím pádem naprosto nesmyslný. Ale když už se to podařilo a já zjistila, že peníze jsou schopny putovat kterýmkoli směrem, vyrazili jsme. Milan spal sice jen 3hodiny po návratu z divadla, ale byl statečný. Bratislavu jsme objevili po 3hodinách zběsilé jízdy a musím říct, že její příprava na SVP byla úžasná. Směrovky k Inchebě jsem nějak nepostřehla, jen jsme na jednom semaforu viděli ceduličku velikosti 10 x 30cm s pidi plakátkem výstavy. Úžasné. Ale trefili jsme a po jízdě kolkolem Incheby zaparkovali auto za cedulí „každé auto odtáhneme“. Protože před i za námi zaparkovali naši ruští bratři říkala jsem si, že těm auto nikdo neodtáhne a my jsme mezi nimi pěkně schovaní. Další super věc byla, že avizované stánky klubu, kde měly být k vyzvednutí lístky nešlo najít. Na rozdíl od Denisy s Glorčou jsme my padli na rozumné lidi a po zakoupení vstupenky pro Milana nás pustili dovnitř. Následovala snaha najít pavilon E. Po menších peripetiích jsme objevili i ten. K naší radosti jsme našli rodinu v podobě Evy a Mirky s Brassi a Melčou.

Rádi jsme viděli také Lenku, která tu byla s Luisem a Trinnity (ta malá chuligánka vyhrála naší třídu a já musím říct, že je vážně hezoučká, ach jo). Později dorazila se štěstím i Denisa s Glorčou. To ještě holky netušily, že budou ve své dorostové třídě druhé a v neděli svůj úspěch ještě vylepší a vyhrají. Musím říct, že Angee byla z té velké vřavy dost mimo a nejraděj by jela domů. Ani se jí nedivím, měla jsem naprosto stejné pocity. Kruh vypadal velký a to do té doby, než jsem zjistila, že je rozdělený na dva. V jednom se posuzovali psi RR a ve druhém TR a pak konečně feny RR. Vedle byl stejně velký kruh k dispozici dalmatinům bez jakéhokoli dělení. Celkově jsem si odnesla jedno ponaučení – na takovouto akci pouze jako divák a bez psů. Co se Angeenky týká odvezla si od paní Tušanové opět VN a k naší radosti byla Melinka VN3. Brassilka už bez naší přítomnosti byla V3, což je nádherné a to jsme zapomněli podotknout, že na světové výstavě získala v konkurenci více než 40fen výbornou. Všem děkuji za milé setkání a doufám, že příště bude klidněji. Pro sebe můžu jen zkonstatovat, že náš 12hodinový výlet byl úžasný, ale už nikdy…

4. 10. Akim

Aby byl víkend dokonalý přišla zprávička a fotečky od Dianky. Akim byl jako první z Áček na rentgenech loktů a kyčlí. K naší a určitě i Diančině spokojenosti jsou negativní. Už plánují bonitaci a tak pokud vše dopadne budeme mít prvního krycího pejska naší CHS. Jinak je prý Akim stále stejný mazel a úžasný společník. Děkujeme za zprávičky a držíme pěsti na výstavě v Budějkách.

3. 10. Dívčí hrady

Dnes po desáté hodině jsme vyrazili s Lukášem, Alčou a našimi diblíky Angee, Damem a Agušou na sraz svolaný Evou a Brasskou. Těšili jsme se, že uvidíme sourozence a poměříme, jak rostou a jak jsou krásní. Přes počáteční nervozitu, jak to najdem (znáte naši důvěru v mapy a GPS) jsme dorazili na místo včas. Co včas, byli jsme tam první (přes malou a hlavně zbytečnou prohlídku Radlic a jejich slepých či jednosměrných uliček). Byli jsme zvědaví na oblíbené místo SVP a za sebe musím říct, že paráda. Až na Aninku a Asaliho dorazili všichni. Pardon, tedy Akeba ze Švédska z nepochopitelných důvodů taky nepřijela. Se divím, vždyť to má kousek. 

Společnost magmaboním mrňatům dělal i strýček Dar a kamarádka Fanča a bílý rr Canny. Jsem zvědavá, jestli ho na fotkách poznáte. Počasí vyšlo bezvadně a dětičky si to užívaly. Nikdo, ani Fanny tentokráte kolektiv na dlouho neopouštěl a tak byla pohoda. Prakticky všichni byli vybaveni foťáky, takže dokumentace je řádná a všichni se můžete mrknout u nás, u Dama, u Brassky a určitě bude spousta úžasných obrázků i u Fanči. Myslím, že Eva s Brassi můžou být na své dětičky právem pyšné. Těšíme se na další setkání.

Aby tenhle den neměl chybu, tak hned jak jsme se vrátili, přijela se na nás podívat naše Anetka. Nejdřív jí Archynka uvítala klasickým pohlavkem a pak se hodinu snažila jí vysvětlit, že jí má ráda, ať si jde hrát. Angee z toho byla zmatená a nevěděla koho má zlobit. Když dorazila Agu a Dam vyrazili jsme na malou vycházku k sádkám. Tam si holky procvičily nepříjemné povrchy a konečně trochu polítaly. Lukáš byl vybaven opět fotodělem, takže máme i toto zadokumentováno. Bylo to moc bezva a lepší zakončení dne si neumím ani představit. Už se těšíme, že se uvidíme v Praze na výstavě a určitě zvládneme i nějakou procházku. Díky všem za nádherný den

2. 10. fotečky

Jako na většině klubovek, tak i na té v Lukové fotila Irenka Hofferková. Její fotky jsou nádherné a hlavně profesionální. Takže jako vzpomínka jsou tu naši broučci a jestli chcete vidět, kdo všechno vystavoval a jak to pejskům slušelo, tak mrkněte na stránky KCHRR. Irenko, děkuji.

 

27. 9. KV KCHRR Luková

Vyrazili jsme na klubovku do Lukové. Hlásili krásné počasí a tak jsme se na poslední letošní výstavu venku těšili. Navíc jsme tu měli spicha se spoustou kamarádů a známých. Mohli jsme posoudit, jak vyrostla Audrey od Orlíku, jak trénovala Martina se Símou a jak se vyvíjí naše konkurence. Za sebe musím říct, že to bylo bezvadné, protože vyšlo jak počasí, byla pohoda v kruhu i mimo něj. Viděli jsme se tu i tatínkem našich Aček – Jimem. Paní rozhodčí byla velice milá a myslím, že žádný pes si neodnesl špatnou zkušenost. Naše Gee se snažila dát paní Dvořákové i pusinku (a to i když je to miláček, pusinky jentak nerozdává 🙂 ). Však také paní rozhodčí napsala do posudku, že má klidnou povahu.

Ještěže jí nezažila u nás doma. Damík je zase sympatický. Oba se svým předvedením velice líbili a podle toho vypadaly i výsledky. Damísek VN1/3 a Angee VN2/5.

 

22. 9.

Vyrazili jsme na překrytí. GPS ve formě autoatlasu opět nezklamala, leč jedno předčasné odbočení nám poskytlo možnost pokochat se úžasnou moravskou krajinou. Což o to, kochali bychom se rádi, ale představa čekajícího Luise nás poněkud znervózňovala. Po drobné okružní jízdě (40km navíc po pidisilničkách rychlostí 110km/h) okolím Vedrovic jsme konečně byli na místě. Zatímco my to brali oklikou, Archynka s Luisem se ničím nezdržovali. Vlastně ano, tentokrát byla i tři povinná kolečka kolem kopečku v rámci předehry, heč. Oba byli úžasní, jako poprvé a tentokrát jsme stačili i fotit. Mimochodem, paměťovka byla na svém místě, ale….no jistě, došly baterky. Domů jsme dorazili před půlnocí s naprosto spokojenou Archy a příjemným pocitem, že se dobré dílo podařilo. Teď už jen budeme netrpělivě čekat na první ultrazvuk, abychom měli jistotu, že naše sexuální turistika, nebyla marná…Držte pěsti.

20. 9.

Tak už je to tady. Po pátečním progesteronovém testu (copak, že to chcete zjistit? proste…co? ptala se dívčinka na vetklinice) jsme v neděli ráno vyrazili za Luisem. Mapa v pohotovosti, zkontrolovány nabité baterie ve foťáku a nezbytné mlsinky jako úplatky pro Luiču za určitě dobře odvedenou práci. Co vám budu povídat, na co by si můj muž pořizoval GPS, když má mě. Trefili jsme napoprvé. Archynka se po cestě trochu protáhla a už začala špízovat směrem k autu, kde byl Luis. Bylo od první chvíle jasné, že jsme vybrali dobře, protože ho hned začala oňuchňávat a předvádět se před ním. 

My jsme se také předvedli, poté co nám neustále foťák tvrdil, že je zaneprázdněn jsme zjistili, že paměťovka leží doma u PC. Jak typické. Než stačil Lenčin přítel přijet se svým, bylo hotovo. Bylo neskutečně rychlé a pohodové. V úterý si to zopakujeme a já slibuju, že foťák bude komplet a budou i nějaké fotky. Zatím máme jen tyto z telefonu.

 

 

5.- 6. 9. Orlík

Čekala nás dvoudenní výstava na Orlíku. Každý rok se tam schází neskutečné množství RR. Celý týden před výstavou jsme hodně vycházkovali a chodili brodit Cidlinu, či spíše její zbytky, a zaplavat si. Semtam jsme si střihli výstavní postoj. Vážně nechápu, co lidi mají na tom, že učí člověka, tedy pardon – psa, stát. To přece umíme skoro od narození. Ale co, tak je nechám při tom, že mě to naučili. Když jim to udělá radost…

Cesta byla tentokráte šílená. Že byli páníčci namačkáni jako sardinky s věcmi, to nám třem úžasňákům bylo fuk. Měli jsme kufr celý pro sebe. I když, znáte pohádku o princezně na hrášku? Tak to jsme byli my – pelíšek, pelíšek a cestovní domeček a na vrchu 3 zrzci. Škoda, že to nikdo nevyfotil:-). Poté, co jsme se prokousali všemi šílenými opravami a úpravami dálnice (opravdu díky ti ŘSD) jsme dojeli až na místo, za tmy. Jen jsme se ubytovali a padli za vlast.

V sobotu jsme nastoupili do šíleně obsazených tříd. Byla tu mamka Brassi, ségry Mellory a Eiby. Mrknout přijel i brácha Rif (raděj si zlomil prst než by se tu s námi předváděl). Vědět, jak to bude všechno dlouhé, taky bych to zkusila. Pro nás pupíky to byla, až na Mellču, premiéra. Zvládli jsme jí na výbornou. Všichni jsme dostali VN a nádherné posudky. Aguška byla VD (což při známkách, které pan rozhodčí rozdával, velký úspěch) a mamča Brassi samozřejmě V. To není nic proti naší kámošce Assimě. Poprvé ve třídě mladých a hned V1 CAjC, nej mladý pes a BOB. Spousta ocenění i v doprovodných soutěžích. Tak tohle bylo úžasné. Protože bylo neskutečně ošklivo plácli jsme sebou do pelíšků a plánovanou vycházku si odpustili.

 

V neděli jsme vstávali do sluníčka. Naše výsledky jsme si zopakovali. Ale Agu – ta byla prostě úžasná. Nejen, že byla výborná, ona byla na bedně. Výsledek V3 je o to cennější, že ze 13fen, které s ní byly ve třídě, jsou mnohé ověnčeny několikanásobnými CAC. A i ty nechala naše princezna za sebou. Aguliku, díky a Alenko – tohle je určitě jen začátek…mám vás ráda. Assima udělala Martině radost i tento den, i když tentokrát vynechala BOBa. No, nemusí být přece každý den posvícení, že?:-)

Domů jsme vyráželi unavení, ale nadmíru spokojeni. Moc děkujeme za milou společnost dvounožcům od mamky a sourozenců. Také rodině Hoffmanových, se kterými jsme se velmi rádi viděli, a kteří pořídili svému Arrnymu zrzavou kamarádku Audry (pak, že zrzavé šílenství není nakažlivé). Stejně byl Arrny jen výmluva, jeden RR prostě nestačí:-). Těšíme se se všemi brzy na viděnou!!!! Fotečky jsou nejen u nás, ale i u Damíka a také Fanča dokumentovala.

8. – 9. 8.

Víkend jsme strávili koupáním a vycházkou se zrzavými kamarády v Kladrubech n. L.. Byl s námi Dantheo a chvilku i Vincent a velká Angie. Krásně jsme si to všichni užili. Těšíme se na opáčko… Fotečky – Kladruby

1. – 2. 8. Výstavní seminář Konopiště

Vyrazili jsme s naší princeznou Angee nastudovat výstavní postoj a chování v kruhu. Pořádající go-2-show, v čele s Mirkem Krejčím nyathi, pozvala Janku Kadnárovou solipse, coby profi handlera a paní Stanislavu Janickou Ze Sulické tvrze, jako dlouholetou chovatelku a rozhodčí pro RR.

Janku jsem zažila mnohokrát na výstavách a vím, že je opravdu profík. Celé její vystoupení, rady, vysvětlení a ukázky mě v tom jen utvrdili. Bylo neskutečné sledovat, jak kterýkoliv pes pod jejíma rukama během několika okamžiků stál ve výstavním postoji. Byli to psi, pro které to byla premiéra, psi bázliví, nervózní… Poradit a zeptat se na cokoliv měl možnost každý v průběhu obou dnů. Bezvadné bylo, že cvičnou výstavu Mirek Krejčí natočil na video. Večer jsme ji shlédli a přesně každý viděl, jakých chyb se dopustil. Celé jsme to opět probrali. Vše, co nás jen napadlo, nám zodpověděla buď Janka, Mirek popřípadě jeho žena Petra, která má s handlingem také spoustu zkušeností.

V neděli přijela paní Janická. Všichni už se snažili použít poznatky z předešlého dne. Mluvilo se o tom, co všechno sledují rozhodčí v kruhu. Kterých věcí by se měl vystavovatel vyvarovat, aby svým chováním při posuzování psovi spíš neublížil. Naše Angee paní Janickou rozesmála, když při prohlídce zoubků zjistila, že jich víc nemá než má (už nám jich chybí 6).

Musím nekriticky říct, že to bylo bezchybné a jak Janka na konci řekla – všichni pejsci i jejich handleři byli oproti začátku o 300% lepší. A za to můžeme poděkovat jak Jance, tak manželům Krejčí. Díky, a pokud bude pokračování, máte nás tam zase.

Fotogalerie ze semináře

Po návratu jsme se dohodli s Jiroudkovci na rychlém vykoupání. Řítila se k nám totiž bouřka. Nečekaně přijela i Lucka s Giomem a Olliem artgoya. A tak jsme víkend zakončili úžasným pokoupáníčkem s velkou zrzavou bandou. Byla to paráda a zase to určitě brzy zopakujeme.

25. 7.

Další fotečky ze Summer campu a z návštěvy cvičáku HafBO ALAA

18. 7.

Angee a Damík jeli na seznamovací lekci cvičáku Haf bez obav. Dorazili téměř všichni sourozenci. Na kontrolku přijela i mamina Brassila s paničkou Evou. Fotečky z uplakaného dopoledne Haf bez obav

4. – 11.7. – Summer camp Svojanov

Tak jsme s našimi děvčaty a pupíky vyrazili na týdenní, jak jsme zjistili, opravdu adrenalinovou akci. Šlo o tábor se psy, se spoustou doprovodných akcí, pořádaný RR Sportem. Musím říct, že než nám došlo, že celý program je opravdu, ale opravdu jen orientační, byli jsme poněkud ve stresu. Potom už nás překvapovali jen naše holky. Naprosto jsme nepoznávali naši, jinak klidnou až flegmatickou, Archy. Když se mnou málem prošla plotem při pohledu na střapeček, začala jsem si dávat pozor. O tom jaké zvukové efekty dokázala vyluzovat Agathka se ani šířit nebudu. Snad stačí, když naznačím, že jsme dělali, že tohoto psa vůbec neznáme… Obě holky vystřihly dvě tréninková kola coursingu jak profíci. A to viděla Archy něco podobného poprvé v životě a Agi podruhé. Nemůžu zapomenout na způsob, jakým se uvedla Angee. Šli jsme se podívat k rybníku, který byl součástí areálu, než jsem stačila doříct větu „To není brod, opatrně“, byla naše frajerka ve vodě. A od té chvíle víme, že umí plavat. Jen si nejsem jistá, že jsem to chtěla zjistit zrovna takhle, ale budiž.

Další čím se vryla do paměti byly pupínky, které jí neustále naskakovaly, a zase mizeli. Musím říct, že podobné zážitky několika RR souputníků mě moc neutěšovali, ale poněkud uklidnily. My prostě budeme doufat, že ta „rozkošná“ alergická reakce byla jen výjimkou a nebude se opakovat.

V neděli byla přehlídka psů. Musím podotknout, ač jsme to brali jenom jako srandamač, byly naše pocity z ní rozpačité. Až na místě jsme zjistili, že můžeme přihlásit i pupíky. Jsem ráda, že jsme to neudělali. Angee nebyla úplně fit a nakonec – raději si necháme zhodnotit naše pupíky na nějaké výstavě, kde bude zajímat rozhodčí pes jako takový. Potěšilo mě, že Archynka byla hodnocená jako sympatická fena, která má, i přes svou velikost, na první pohled krásnou samičí hlavu. Naše mimča celou přehlídku v klidu prospala.

Odpoledne byl další coursingový trénink. Aby nebyla nuda, běhalo se do vrchu na sjezdovce. Naši pánové to „vymysleli velmi dobře“. Oni budou vypouštět holky dole a my děvčata je budeme nahoře odchytávat. Vážně paráda, jen kdybycom ten kopec nemuseli zdolávat „po svých“. Málem jsem tam nechala plíce. Ještěže mě naše Gee statečně táhla. Chudák Alenka musela Damíka ukecávat. Ale stálo to zato. Holky byly úžasné a musím dodat, že v druhém pokusu měla Archy už předpisový zákus. Energie Agathky i Archynky nás nepřestávala udivovat. A to jsme s Archy chodili pravidelně plavat. Přeplavat 2x za sebou rybník tam a zpět nebyl problém – jen páníček plaval moc pomalu a pak si nedovoleně pomáhal, když se chytil Archy a nechal se táhnout. No uznejte, to je ale podvodník.

V pondělí byl coursingový a agility závod. Dráha byla pěkná a holky jí zvládly perfektně. Agatha byla ve své kategorii druhá a Archy obsadila 11 místo z 22 psů. Úžasný výsledek na třetí coursingový běh. A to nevím jak se před ní dostaly dvě feny, které ovál ošidily a zkrátily si dráhu. Ale ani to nám radost nezkazilo. Jen nás mrzelo, že nedorazil Anthony. Jak jsme poslouchali, pravidelným návštěvníkům RR akcí utkvěl dost v paměti (a aby ne, do 19. 4. všechny coursingy, kterých se zúčastnil, ve své třídě vyhrál). Další, pohybem naplněný den, byl u konce.

V úterý čekala na psy ZOPka. Agathka byla přihlášena a Alenka neustále spekulovala, že zbytečně, a že to bude propadák. Jo, jo, jo… houbelec, stejně jako předchozí dny, měla Agu úžasnou náladu a dokonce i přenesení, ze kterého jsme měli hrůzu, vyšlo na 7 bodů z 10. Byla bezvadná a jen jediný bod chyběl k tomu, aby splnila ZOP na výbornou. Ale i VD je neskutečný úspěch. Aby byla legrace přihlásili jsme Milana s Archy. Kdo má poslouchat, že ženská neumí pořádně vpravo bok, čelem vzad apod., protože nebyla na vojně. Co vám budu povídat… paní rozhodčí pravila, že až na to čelem vzad… Prostě Archynka splnila na výbornou (93 bodů) a to jí ještě páníček svou nervozitou o pár bodů připravil. Jen jediný pes měl více bodů. Holt máme doma poklad a ani o tom nevíme.

Středu jsme měli volnou a tak jsme vycházkovali po okolí a byli si zaplavat.

Ve čtvrtek byly povahové testy. Zajímavé a poučné. Jen naše Archy musela zas vynikat. Ona je prostě mimo kategorie. Ale uznejte, očekávat od psa, který vyrůstal se třemi pubescenty a jejich bláznivými kamarády, kteří neustále pořádají bojovky apod., jakou reakci na bubáka, je poněkud naivní. Obzvlášť, když bubák mává prostěradlem nad hlavou a houká. Promiňte, ale to je pro Archy věc naprosto normální a není hodna nějaké akce. Aspoň, že Agáthce se bubák líbil, ovšem jen do doby, kdy sundal prostěradlo a ona zjistila, že… no fuj, fuj, fuj je to chlap. Zlatej bubák, s chlapem ona prostě kamarádit nebude. A tak vyrazila za námi. Ještěže Alenka disponuje dostatečně silným hlasovým fondem a přivolala jí zpátky. Je úžasné, že vám povahové testy mohou pomoci poznat vašeho psa, ale my své holky známe dobře. Což občas udivilo i hodnotící kolektiv. Rozhodně to bylo zajímavé a rádi si to někdy zopakujeme.

Pátek jsme opět věnovali vycházkám a Jiroudci s Agu a Damíkem vyrazili na Bouzov. Po večeři jsme zabalili a vzhůru k domovu. Myslím, že to byl díky našim psům úžasný týden. Snad je bavil jako nás. A také díky RR sportu, že podobné akce pořádá… Nádherné fotky z SC-09 a jeho malebného okolí můžete najít u Fanči, jejíž panička je fotografka par excellence…

27. 6.

Většinu víkendů trávíme vycházkami. Vyrážíme buď samy holky, občas jde s námi Jenda. Cestu k brodu si moc užíváme. Na louce nám nechali balíky sena a tak kolem nich můžeme lumpačit. Archynka mohutně obíhá a dělá, že neumí vyskočit nahoru. Jojo, musí mít sebou Agáthku a pak to jde samo. Brod je taky prima a voda je správná. Pobíhání střídají bitky a honičky.

Když s námi vyrazí Agu i Damík je to ještě zábavnější. Ztrácet se v obilí je naprosto úžasné…

21. 6. 2009

Dnes jsme vyrazili na KV do Lanškrouna. Z našich dětiček dorazil Akimek, Anetka a Agáthka, kteří se výstavy zároveň zúčastnili. Podívat se přijela také Airuška. Vzali jsme i našeho rezavého mravenečka, aby si zvykal na lidi, výstavní ruch a velkou spoustu pejsků. Škoda, že nejel také Adam. Akimek svou třídu vyhrál s oceněním V1 a v pozdějších soutěžích dostal i ocenění Nejlepší mladý pes a dokonce byl v rozběhu o BOBa. Agáthka, jak je jejím, ne zrovna dobrým zvykem, si při včerejší vycházce poranila nohu. Paní rozhodčí se Alence skoro omluvila, že jí bohužel nemůže řádně posoudit v pohybu. Posudek byl úžasný a jen s ohledem ke zranění dostala známku VD. Ostatně je to zapsané i v posudku. Nevím, jestli to mrzelo víc nás nebo paní Frnčovou. Jisté je, že mohla být první a jít s bráchou bojovat o titul Nej mladý pes. Radost nám to, ale nezkazilo a i tak byla děvčata na ,,bedně“. Agáthka nakonec VD3 a Anetka VD4. Musím říct, že posudky byly úžasné a trefné a na rozdíl od spousty jiných perfektně čitelné. U paní rozhodčí jsme navíc získali informaci, že Archynčina operace by na výstavách neměla vadit. Takže možná uděláme podobný sraz někde na výstavě i s maminou. Byl to nádherný den, i počasí vydrželo a já bych chtěla všem moc poděkovat.

20. 6. 2009

Holky byly zase na chaloupce a pěkně se tam vyřádily. Večer se pracovalo na stránkách a zatím co Lukáš se potil u stránek, naši psi to vyhodnotili po svém.

19. 6. 2009

Navštívili jsme s pupiky paní doktorku…prošli jsme bez ztráty kytičky, proběhlo druhé očkování. Angee váží 9,2kg a Adámek 9,8kg.

16. 6. 2009

A druhé kolo… Dnes dostala naše Agathka bratříčka Adámka… Adam Abeo Magmabona. Večer ho přišla přivítat a zkontrolovat jeho vlastní sestra Angee.

13. 6. 2009

Dnes jsme vyrazili na výlet na chaloupku. Myslím, že teprve dnes babička s dědečkem pochopili, že jsme si opravdu, ale opravdu nedělali legraci, když jsme tvrdili, že si chceme pořídit ještě jednoho člena rodiny…zároveň jim spadl velký kámen ze srdce, že se jedná zrovna o Angee

12. 6. 2009

Přivezli jsme si našeho rezavého mravenečka…jak si určitě pozorní všimli, má hnědý nosánek, krásnou jednolitou barvu a na hrudníku naprosto stejnou „stoličku“ jako naše prvorozená. Uznejte, že jsme si ji prostě museli vzít. Chtěla bych moc poděkovat Brassilce, že splnila, co jsme si domluvily, a Evičce, že to dotáhla k dokonalosti. Díky moc…

30. 5. 2009 – KV Hradec Králové

Přesto, že bylo šílené deštivé počasí, se nám výstava vydařila. Sešli jsme se tu nečekaně i s Ayshou. Obě naše holčinky dostaly známku výborná: Agu V2, Aysha V3. Velmi uspěšní byli i kluci z Helya Rydge, kteří nám dělali společnost. Snad se bude dařit i dál.

27. 5. 2009

…ano, je to tady… Už je 100 % jisté, že naše rodina se rozroste. Náš další člen má jméno Angee Aliss Magmabona. Narodila se 14. 4. tohoto roku a je tím pádem beran, jako většina z nás. Samozřejmě je nejkrásnější a nejúžasnější ze všech :). A propo……protože čím víc, tím líp, tak i rodina naší Agu, a troufám si říct, že teď už naši přátelé, se rozhodli pro kluka ze stejného vrhu. Má krásné jméno Adam Abeo Magmabona. Takže budeme pěkná čtyřčlenná smečka.

17. 5. 2009 – Brno Hustopeče, KV ČKRR

Počasí bylo nádherné, sešli jsme se s Anetkou. Hoši vodiči a řidiči odpočívali a nabírali síly (jak je vidět na fotodokumentaci našeho šerpy), a my okukovali kluky ve vedlejším kruhu. V konkurenci 18 fenek získala Anetka hodnocení VD a Agathka V. Protože nám bylo 200 km málo, vyrazili jsme za štěňátky do Velké Dobré. Byl to nádherný závěr dne. Měli jsme v „nohách“ přes 600 km a byli neskutečně spokojeni.

9. 5. 2009

Anetka na výstavě KCHRR v Brně Žebětíně získala známku výborná. Více nových informací a foteček Anetka najdete na její stránečce.

3. 5. 2009

Přijeli za námi RR kluci z Helya Ridge se svojí paničkou Luckou. Bylo to bezva zakončení prodlouženého víkendu. Trochu nám zatopili, když se jako správná tlupa pustili za zajíčkem. Vše dopadlo OK. Ollie se dokonce naučil přecházet jez. Snad se jim to líbilo, tak jako našim holkám a brzy to zopakujem.

2. 5. 2009 – MVP Praha

Pouhý týden po nuceném odstoupení získává Agáthka krásný posudek a známku výborná v konkurenci dalších 17 fenek. Paní rozhodčí posoudila Agu bez problému a to i přesto, že si všimla jejího mírného ulevování v pohybu.

25. 4. 2009 – MVP České Budějovice

Alenka byla nucena odstoupit, Agáthka si roztrhla bříško na zadní tlapce. Pan rozhodčí to viděl jako velký problém. Kdybych nezažila stejného rozhodčího při posouzení psa po operaci, nesla bych to lépe. Bylo mi líto Alenky a Agu, jejich zbytečně dlouhé cesty a promarněného dne. 🙁

11. 4. 2009 – KVP Mladá Boleslav

Agáthka známka VD, Alenka za předvedení od pana Dostála výborná. Jsem moc ráda, že konečně někdo ocenil Alenčinu práci v kruhu. Myslím, že naše CHS našla svého handlera.

4. 4. 2009

Na své kulaté narozeniny jsem dospěla k závěru, že si udělám radost. Jakou jinou podobu by měla mít než štěněcí. Mám v živé paměti, jak dalece jsme se dohadovali, které z našich štěňátek si necháme. A tak jsme se rozhodli, že si vybereme novou krev pro naši chovatelskou stanici. S výběrem jsme začali, máme, tak říkajíc, pár želízek v ohni. Jakmile bude vše jisté, rádi se pochlubíme.

4. 4. 2009 – NVP Ostrava

Do Ostravy jsme se moc těšili. Byli jsme domluveni s Archiekem a jeho paničkou. Překvapení bylo, když jsme objevili také Anetku. Byl to moc krásný den. Archie se Svělankou tvoří sehraný tým a musím říct, že zůstal v povaze takový, jakého si pamatuju. Anetka je také hezčí a hezčí. Pupíci si pěkně pohráli a jen škoda, že nebylo více místa. Všichni dostali známku VD s pěknými posudky a doporučení více trénovat. Myslím, že jak Agáthka tak Anetka ještě pěkně nasvalí a dorostou a jak řekla paní rozhodčí, výborné nic nestojí v cestě. Díky moc za krásný den.

31. 3. 2009

Naši pupíci z vrhu A slaví své 1. narozeniny. Sluníčka naše, ať se máte stále tak dobře jako dosud. Hodně vycházek, mlsinek a milující páníčky přeje mamča Archy a dvounožci.

22. 3. 2009

Náš Tonoušek se stal absolutním vítězem Libami Cupu. Gratulujeme.

15. 3. 2009

Využíváme každou volnou chvilku a chodíme s holkami na vycházky. Trochu si z nás počasí dělá legraci a tak občas tam, co jindy holky lítají teče voda. Potkáváme zajímavé čtyřnožce, kteří místo štěkotu vydávají úplně jiné zvuky. Občas se chováme jako norníci a pak to po nás vypadá jak po nájezdu razičů metra. Ovšem myškám jsme asi k srdci nepřirostly.

23. 2. 2009

Dnes mi volala paní doktorka. Veškerá vyšetření Archynky dopadla perfektně, je naprosto zdravá. Dostali jsme i velkou pochvalu, že kdyby každý pejsek snášel operace tak dobře, byla by to paráda. Děkuji všem, kteří na nás mysleli a drželi pěsti. Věřím, že i díky vám jsme to zvládli.

14. 2. 2009

Byli jsme se podívat na Valentýnském coursingu ve Svitavách. Zatímco v Chlumci začínal den zalitý sluncem , ve Svitavách nás čekala bílá tma. Nejen, že jsme okoukli, ale Agáthka také poprvé vyzkoušela, jaké to je hnát se za střapečkem. Tonoušek jako pravý profík vyhrál a Agáthka byla desátá. Ovšem v našich očích rozhodně vyhrála neb pravidelní běžci fixlovali a úplně normálně střapečku nadbíhali. Agáthka poctivě oběhla celý ovál a největší legraci jsme měli z toho, že si v cíli vzpomněla, že někde nechala páníčka.

„Chtěla bych všem majitelům našich štěňátek poděkovat, že se jim opravdu věnují. Že na nás myslí s fotečkami a novinkami z jejich života. Jsme rádi, že můžeme pozorovat jak rostou a jak se mají. Jediný o kom nemáme zprávičky je Amélie a já doufám, že to je jen nedostatkem času a ne nějakým problémem. Tento čtvrtek jde naše Archynka na operaci a my věříme, že je to jen kosmetický zákrok a vše bude v nejlepším pořádku. Myslete s námi na ní a já se moc těším až budu moci do novinek napsat, že můžeme plánovat vrh B, protože vše je tak jak má být.“

V sobotu se na nás přišla podívat Antejka. Pokud říkáme o Ayshince a Anetce, že jsou to ďáblíci, pak Antejka je součet těchto dvou. Velice pěkně narostla. Myslím, že výškově bude jako Agáthka jen ouška má poměrně vysoko nasazená. Doufám, že až překoná pubertu alespoň trochu se zklidní. Myslím, že v to doufá i její páníček a já mu držím pěsti.

7. – 8. 2. 2009

Duocacib Brno, na tuto dvoudenní výstavu se přihlásil neskutečný počet RR. V sobotu jich bylo 107 – samozřejmě nejpočetněji byly zastoupeny feny ve tř.mladých 21. Ten den se účastnila Agáthka a Akim. Oba dostali známku VD a povzbuzující posudky. Faktem je, že prohlášení pana rozhodčího, že kdyby byla Agáthka veselejší mohla dostat V nás nepotěšila, ale pravdou je, že jsme ani my nebyli moc OK. Celý víkend jsme se snažili překonat chřipku a únavu. Agáthka byla v nenáladě a my jen doufáme, že na další výstavě to bude pohodovější. V neděli se k nám přidala i Anetka. Známky byly opět VD, posudky výstižné. Anetčin měl trefnou první větu – více tréninku. Zatímco při zkoušení pohybu v kruhu vše vypadalo dobře, když došlo na posuzování Anetka znejistěla. Moc si cením pana rozhodčího, který žádného pejska neodbyl a velice pečlivě se každému věnoval. Žádný stresující prudký pohyb a dostatek času jak pro pejska, tak pro člověka, který ho předvádí. Opravdu jsem z tohoto dne měla dobrý pocit. Myslím, že když se jistota našich vystavujících zvětší určitě se dočkáme ještě lepších výsledků.

9. 1. 2009

Naše Agáthka a Anetka se účastnily NVP v Olomouci. Pan rozhodčí Š. Štefík byl opravdu přísný a rozdal velmi málo výborných. Naše děvčata byla oceněna VD a dostala pěkné posudky. Pro Anetku to byla premiéra a zvládla jí poměrně dobře. Cestou domů jsme se stavili podívat na Airušku. Je to sluníčko a myslím, že s Agu jsou si neskutečně podobní. Děkujeme tímto Alence za krásné zakončení dne.

Naše ,,malá“ Aira a její kámoška Xary, krásná britská kočička. Děvčata si opravdu rozumějí a pohled na jejich hrátky nemá chybu. Pokud se Vám líbí můžete se na ní podívat na jejích stránečkách. Adresu najdete v odkazech.

Akimek se byl o svátcích podívat na zvířátka v ZOO a moc se mu tam líbilo stejně jako na horách, kde trávil Silvestra. Více fotek v jeho albu.

Archie a štědrovečerní vycházka. Fotky v albu.

Náš Anthony, jak je jeho dobrým zvykem opět zvítězil v Mikulášském coursingu ve Svitavách. Jeho čas by nepatřil k nejhorším ani v kategorii dospělých psů. Jen tak dál. Moc blahopřejeme.

Naše Alpha se věnuje výcviku a agility.

Zdá se, že jí to docela jde a tak je přihlášena na závody. Měly by být někdy v květnu a my jí všichni budeme držet pěsti.

Ozvala se nám Anetuška. Stejně jako Airuška má za sebou první hárání. Měří 65cm a překročila váhu 30kg. Jako sestry a mamina miluje sníh.