TOPlist

Novinky 2016

Poslední letošní vycházka

Už dlouho jsme nebyli u brodu na Bystřici. A tak jsme vyrazili. Holky byly spokojené, že můžou lítat zase po jiném poli, měly dojem, že je to nejlepší počasí na to, aby si smočily nožky ve vodě a neustále špízovaly na druhý břeh. Focení je stále kapitola sama pro sebe, ale něco jsem ulovila. Tedy včetně Gee, která nedobrzdila a málem mi foťákem vyrazila zuby. Když jsem odjížděli, tak jsme zjistili, co to ty naše holky tak urputně zajímalo....

Vánoce

Letošní vánoce byly vlastně velmi pohodové. Dopo, na Štědrý den, jsme zvládli vycházku s Izrenkou - Gee jí ukázala naše malé kolečko a sádka. Aiminka zatím s páníčkem makala na rybí polévce. Už jí vaří ve dvou hrncích a fasuje do 4 bandasek. Obídek u babičky, kde jsme zapoměli fotit...

....večeře v plném obsazení - miluju své syny, skoro snachu a naše zrzulky. Ježíšek je rok od roku nápaditější a já mu moc děkuju. Snad mi příští rok splní i to největší přání, ale to asi nebude úplně tak na něm.... Na chaloupce u druhé babičky další velké setkání. Jen holky se nudily - letos pršelo a nemohly lítat venku. Tak jen koukaly na pohádky a neustále somrovaly. Mezi svátky jsme stihli přepadnout Eminku s Bertíkem a přijela i vzácná návštěva. Moc mne těší, že i když se vztahy v rámci rodiny mění a vyvíjejí - ti dobří a milovaní stále zůstávají její součástí. Díky!

Když přijede Izrenka....

Když dorazí malé černé tornádo, tak Geenka vždycky pookřeje a Aiminka dělá nešťastnou. Pokaždé tu lítají jak smršť obecná a vždycky! skončí v posteli...

4. 12. bronzová adventní vycházka

Dnešní bílé ráno přímo lákalo k vycházce. Na naší klasické trase bylo nádherně a holky byly spokojené, že se nám podařilo vytáhnout i páníčka. Sádka i okolí jsou v bílém provedení bezkonkurenční a pořád je co zkoumat.

Pod nohama to správně šustí a celé pole bylo jenom naše. Nafotila jsem spoustu fotek a na některé se dá i koukat. Pokus o společnou samo nevyšel, ale jednou jednou to určo vyjde...nakonec i volavky, které jsme se snažili vyfotit do jednoho záběru se moc nevyvedly, tak alespoň jedna. Všechny fotečky tady.

27. 11. první adventní neděle za účasti malé čertice

Advent začal pošmourně, ale nám ho rozsvítila prima návštěva...naši rodinnou smečku posílila malá černá čertice Izren. Zatím Geenka byla po seznámení spokojená, že je tu někdo trhlejší a bláznivější než ona, Aiminka se držela v dostatečné vzdálenosti. Bylo super sledovat, jak dokáže malá Izren tetičku Gee vrátit do štěněcích let a být tu déle asi bychom to tu brzy nepoznali :-). Aiminka se seznamovala z bezpečné vzdálenosti a kdyby bylo víc času určitě by také zjistila, že s touhle holkou bude legrace. Takhle se jen u páníčků ujišťovala, že si tu malou střelu jistě odvezou :-).

23. 11. Bert tým má narozeniny

Naši Bertíci dnes slaví 7. narozeniny, je neskutečné jak to letí! Bertíčci zlatí v čele s naší Aiminkou, přejeme hlavně zdravíčko a ještě jednu sedmičku v naší společnosti a jen samou radost v životě .

Archy Chelone Barbata 23. 10. 2004 - 10. 12. 2013

Dnes by ti bylo 12 let....stále vzpomínáme a pořád se nám stýská...

10. 10

Dva měsíce velkých nadějí...Pohodová a předpisově probíhající březost. Poslední týden plný čekání, nevyspání a ke konci velkého strachu...půlnoc, kdy se narodila princezna, jedinečná a jak se později ukázalo i jediná - dlouhé minuty, kdy se nejprve Gee a pak my snažili přivézt jí k životu - marně. Čekání na další miminka, která stále nepřicházejí - ráno rychlý převoz na kliniku. RTG, sono - Geenuška má své velké prostorné bříško prázdné. Žádná další miminka nejsou. Po velké úlevě, že je Gee v pořádku přichází obrovský pocit prázdna... Letos se nám životem prohánějí změny rychlostí tajfunu, který pustoší Ameriku. Daří se nám je ustát, pokaždé vstát a jít dál. Měla jsem jediné přání, jedinou touhu - malou zrzavou princeznu která by nám přinesla o života radost a impuls k novým výzvám. Desiré - touha... Když jsme v neděli balili porodní box, bednu a všechny připravené věci , balili jsme s nimi i své naděje a přání. Hlavou mi letěla spousta otázek - proč najednou přestal fotit nový foťák, proč ke mě přiletěla Somewhere over the rainbow? bylo to znamení? proč při posleních dvou sonech ani jeden z vetů nevyslovil alespoň doměnku o tom, že mimísků je málo, proč nás na tu možnost nepřipravil...mohli nebo měli jsme udělat něco jinak... Večer jsme otevřeli lahev vína čekající na dobrý konec, který nepřišel. Děkuju všem co nám drželi pěsti, palce nebo pacinky...čekají mě dva měsíce volna, které jsem chtěla strávit s našimi mimísky - dost času na to, abych si udělala pořádek v myšlenkách, v domě, v životě...a moje milá Desiré - my se určitě setkáme někdy nebo ... Somewhere over the rainbow to vím a v to věřím...

7. 10.

Ještě jsme nezažili přenášející fenu - zdá se Gee hodlá rozšířit všechny naše i nečekané obzory...

25. 9. jupíííí

Na dnešní bonitaci ČKRR se stala naše Cathy Keysi Morana chovnou fenou. Máme obrovskou radost! Gratulujeme Keysince i páníčkovi - jsme na vás pyšní

Utíká to - další týden za námi...

Šli jsme zkontrolovat naše vypuštěné plavecké dráhy. Cestou jsme koukali jak v číslech na sádkách jankují rybky - až se naučím pořádně fotit to bude paráda! Aspoň, že Geenka zapózovala...

Stále trvá, že Geenka nejvíce tráví čas urizováním kohokoli kdo jí :-) jde jí to dobře a je v tom vytrvalá...její hrudník už má rozměry takřka Samanthy Fox - 87cm a pas se již také nedá nazývat útlým - 76cm. Zítra zajedeme za paní doktorkou a trochu se zvážíme. Užíváme sluníčko, které nás po týdnu navštívilo...jo a taky jsme tento týden zjistili, že rodit tentokráte (stejně jako drahná léta předtím) nebudeme pod zlatým deštěm, ale v jahodách. Co na tom, že panička byla ráda, jak se ty jahůdky samoobnovují a že bude mít zase příští rok do lambrusca místo ledu - tydlitý tydlidá - děvčata to vidí jinak. Jo a postavili jsme ohrádku a porodní bednu - nejdřív to vypadalo, že všichni budeme v paniččině dozorové půlce, ale pak jsme si každá vyzkoušela tu správnou půlku.

Ze šestého týdne plavně do sedmého...

Geenuščino nechutenství odešlo tak rychle jak přišlo...dokáže hned po své baště za člověkem přijít a tvářit se, že jídlo neviděla dny, co dny týdny, co týdny roky! Ráda si skousne buvolí kostičku s dršťkama (kousek nechá Aimince) a pak konečně unavená odpadne do pelíšku, který se začíná nějak zcvrkávat...když se jí nepodaří něco z páníčků vydolovat - trucuje.

...začátek září...

Prochajdy jsou na denním pořádku, rána začínají být chladnější, tak už vynecháváme plavání. Za to jsme po dlouhé době vyrazili k brodu...vody málo jako už dlouho ne - stačí tak na omočení kontíčků a napití. Pole u Bystřice je na lítání zřejmě lepší než to u nás, protože si ho holky prolítaly jako už dlouho ne. Na Lukách jsou balíky a my si ani letos neskočíme - radši - příští rok si to určitě vynahradíme :-). Geenka začíná trochu trpět nechutenstvím.

Srpen a hlavně 31. srpen!

Celý srpen má neměnný program - klasické vycházky s pravidelným plaváním. Kontrola polí kde už se jen práší a Geenuščino neustálé popásání. Zdá se, že plavat budeme moct ještě dlouho - počasí to aspoň slibuje. Tak uvidíme. po vycházkách děvčata relaxují - každá dle svého. Gee je muchlavá a stále něco loudí.

Poslední srpnový den jsme jeli k paní doktorce na sono. Měli jsme to v plánu až příští týden, ale paní doktorka má dovolenou a tak jsme nechtěli čekat 14dní. Aiminka jela jako morální podpora, ale jen co se zvážila šla se takticky uklidit do auta. Geenuška se taky zvážila, zjistila, že shodila kilo - takže nikdo nemůže říct, že kašle na figuru. Pak už paní doktorka trošku oholila bříško a šlo se na věc. Hned první pohled okomentovala slovy - nooo, Geenka je březí, hooodně březí...máme velkou radost. Doufáme, že vše půjde jak má a my se dočkáme zdravých miminek a mezi nimi naší malé princezničky. Fotečky sona nicmoc - ještě nejsme s foťákem takový kamarádi jak bych si přála.

4. a 6. 8. cesta za Taarinqem...

Geenuška se rozhodla hárat...Navštívili jsme paní doktorku a po ujištění, že je výborné kondici jsme dospěli k názoru, že tedy opět vyrazíme za ženichem. Cesta po naší úžasné, stále někde opravované dálnici byla hladká. Geenuška se na Taariqa tak těšila, že jsem nestihla ani zapnout foťák. A tak máme z prvního dne pouze fotky spokojené Gee. Při druhé návštěvě opět popila něco z nádrže, která je jejímu srdci milá a šla si rychle pro Taariqa. Tentokráte jí došlo, že by bylo milo se po 4 hod v autě trochu protáhnout a tak jsme byli svědky veselých tanečků. Stejně jako poprvé se krásně a pohodově spojili. Moc doufám, že tentokráte vše proběhne bez komplikací a my se dočkáme naší vytoužené princezny. Díky Janičce, že nám umožnila použít Taarinqa v našich plánech...teď už nezbývá než čekat a doufat...

30. 6. Céčka maj narozeniny...

Čas letí jako bláznivý. Dnes jsou našim Céčkařům dva roky. Miláčkové moji přeji vám obrovskou hromadu zdraví, páníčky máte super, tak spoustu prima dní v jejich společnosti, hodně vycházek, mlsinek a prostě prostý život plný lásky ! Máme vás rádi.

Všem páníčkům děkujeme za úžasné a super domovy našich broučků a za fotečky, které mají mládežníci doplněny na svých rajčatových účtech...takže Crazy, Corny, Corrynka, Connoušová, Cuffynka, Clay, Rustinek, Cowleysek, Kejsinka a Sheilinka. Jsou to už nádherní skoro dospělí zrzouni a my jsme rádi, že jsou s páníky tak super sehraní .

Týden úžasných zpráv

Po nádherném výletě za dětičkami mě čekalo další milé překvapení. Naše Connynka a Cathy Kejsi byly na rtg. Tento týden přišlo vyhodnocení. U Connynky p. Deckerem, Cathy vyhodnocoval p. Jahoda. Výsledky DKK i DLK 0/0, OCD neg/neg a LTV, SA a L8 opět 0. Jsme moc rádi! Povahy mládežníků jsou super, mají výborné páníky a jsou hezcí a zdraví. Co víc si přát!

Výlet za dětmi

Blíží se druhé narozky našich Céček a tak jsem si říkala, že už opravdu musíme vidět naživo, jak vyrostli ti, které jsme neviděli od chvíle, kdy nás opustili. A tak jsem vymyslela výlet a přemluvila tetičku Pavlínku, aby si se mnou vyrazila (je to jednodušší než si dělat řidičák). Naše první cesta vedla ke Cornyskovi. Cestu jsme si zpestřili kolečkem po Praze díky špatnému odbočení (ale zase jsem viděla místa, kterými jezdíme na Orlík...kudy jsme jezdili na Dívčáky...kus cesty k Martině...), které nám trasu jako první perlička poněkud prodloužilo. Šťastně jsme dorazili a uvítání bylo milé, úžasné a od Cornyho mokré :-). Provedl nás s páníčky svým královstvím a bylo jasné, že je ve svém domově šťastný, milovaný a milující. S parťákem Boriskem tvoří silný tandem. Bylo úžasné s ním pobýt a zjistit jak hodně je svým chováním podobný svému strýčku Adamovi.

Cestu od Cornyska ke Corince jsme si nechtěli komplikovat průjezdem Prahy. Takže jsme zase přidali trochu víc kilometrů do itineráře :-). Cestou jsme se stihli pokochat Točníkem a Žebrákem a po neustálém nahánění mraků a deště jsme dorazili ke Corrynce. Corrynka je se svojí parťačkou Inuškou evidentně šťastná. S páníčky tráví dlouhé hodiny v lese, který mají kousek a je vidět, že jí to náramně prospívá. Právě jí trochu trápila faleška a ty nešťastné pohledy mi hooodně připomínali její matku.

K domovu jsme vyráželi dost pozdě a cesta byla opět velmi zábavná...nevyznačené objížďky, remcající navigace, srnky mající pocit, že bychom je mohly třeba vyfotit, zajíčci, kteří si nemohli vybrat na kterou stranu silnice se dají...absoluntní tma v místech kde očekáváte civilizaci....přes to všechno to byl úžasný den. Moc děkuju Ivance s Romanem od Cornyska i Lucce od Corynky, že jsme je mohli přepadnout a strávit s nimi super chvíle. Jo a celou dobu nám vydržely baterky ve foťáku (ne už tolik námi focené objekty)takže pár fotek na ukázku tady a Cornýskovi a Corrynčiny v jejich složkách a kompletní album z výletu tady. A aspoň jedna fotečka Č.Štenberku, který mám okoukaný ze všech stran, ale někdy tam opravdu musíme zastavit a jít se podívat i dovnitř.

Corny Morana

Panička naší srdcovky - Cornyska poslala pár foteček. Je vidět, že je spokojený a my už plánujeme cestu za ním. Moc se těšíme!

Céčka a jarní výstavy

I na jaro mají naši Céčkaři v plánu ukázat se na výstavách.

Connča byla na MVP v Č.Budějovicích - posuzovala p. V.Staviarská, mezitřída VD3 - pěkný posudek a předváděla panička a děvčata to zvládla na jedničku. MVP Praha - pan rozhodčí P. Řehánek s posudkem :22 měsíční fena, ušlechtilá hlava,správné výšky i mohutnosti, uši správně nasazené, výborná krční linie, prostorný hrudník, pevná hřbetní linie,úhlení v pořádku, při pohybu dosud měkčí nadprstí u hrudních končetin - mezitřída V3. V Lanškrouně na Klubových výstavách KCHRR po oba dny v mezitřídě V. Opět s velmi hezkými posudky. A teď v sobotu KV Hradec Králové rozhodčí A. Polgar mezitřída V1 VT. Musím říct, že mi děvčata dělají radost - zvládají se předvádět sama bez pomoci handlerů. A když je potřeba moc dobře vystaví i páníček :-). Máme z vás radost!

Kejsinka (Cathy) byla na rozdíl od Connynky přihlášena v open třídě. MVP Praha V - 22 měsíční fena, správného rámce, ušlechtilá hlava, nůžkovitý skus, tmavé oko, uši správně nasazené, výborná krční linie, prostorný hrudník, ocas správně nasazen i nesen, pravidelný pohyb. V Lanškrouně stejně jako sestra po oba dny výborná. Tento víkend třešnička na dortu a úspěch na KV ČKRR. Rozhodčí odborník na plemeno S. Kuralt třída open a V1 CAC a Nej fena výstavy - máme nepopsatelnou radost! Kejsinka se svým páníčkem roste den ode dne. Spolu jsou ti nejparťáci v kruhu i mimo něj. Dělají mi obrovskou radost a vím, že o nich ještě uslyšíme!

Cowleyk zatím po zimním Brně stihnul jen MVP Praha mezitřída VD - 22 měsíční pes správné výšky a mohutnosti, ušlechtilá hlava, nůžkovitý skus, tmavé oko, uši správně nasazené, výborná krční linie, prostorný hrudník,rovný hřbet, ocas správně nasazen a lehce dosahuje k hleznům. Kratší při pohybu, volnější hřbetní linie, ocas výše nesen, měkčí nadprstí hrudních končetin. V postoji perfektní. Na KV ČKRR bohužel nemohl jet pro nemoc v rodině. Ale my víme, že jeho čas ještě přijde a s paničkou nám předvedou to nej, co v nich je.

Všem páníčkům moc děkujeme za péči o naše zlatíčka a úžasnou reprezentaci naší CHS!

14. 4. Geenka má narozeniny!

Je to neuvěřitelné, ale naše zrzavé sluníčko, náš likvidátor igelitových obalů, náš vybalovač dárků, naše šikulka nenápadně kradoucí chleba a drásající prostěradla slaví narozeniny. Zlato přejeme tobě i tvým sourozencům hlavně hodně zdravíčka a aspoň ještě jednou tolik roků v naší společnosti! Máme tě rádi ... K našemu přání se přidává i Aiminka a tvé dětičky a poslané hudlánky vyřídila také Aiminka.

A protože se Geenuška velice rychle vrátila do své obvyklé kondice - včetně vybalování věcí (jako první vyrabovala rozlišováčky, zřejmě kontrolovala, jestli jich máme na příště dost) a trhání prostěradel, rozhodli jsme se, že krytí zopakujeme. Náš vytoužený D vrh s princezničkou pro nás zkusíme na podzim. Tak na nás myslete a pokud by Vás štěňátko z tohoto spojení zajímalo napiště nám.

31. 3. náš Á tým slaví 8 narozeniny

Áčka maj narozeniny, my máme přání jediný štěstí, zdraví, štěstí, zdraví hlavně to zdraví! Tolik se nám líbila ta představa, že po 8 letech se budeme těšit z dalších zrzavých beránků v rodině, tolik až nám příroda naznačila, že tihle byli a jsou jedineční! Milá Alphuško naše prvorozená a při své velikosti stále hbitá, Aisheenko vždy vítající, Archienku snad stále sportující, Agušenko naše šedivá, ale v srdci stále štěňátkovská, Akimku milovaný a milující, Tonoušku coursingový, Anetuško pohodová a sestersky pečující, Améluško, Airinko chůvičko krásných britušek a i ty Anthejko bláznivá - přejeme krásné narozeniny a spousty dalších krásných společných let s Vašimi super páníčky.

26. 3. je dobojováno...

Celý týden jsme doufali v zázrak, celý týden jsme udržovali naději, že i dvě miminka jsou krásná hlavně když budou v pořádku...po včerejším vyšetření a sonu a dnešním kontrolním je už jisté, že miminka nejsou. Příroda a Geenuška rozhodly, že na ně zřejmě není správný čas. Jsme smutní a pořád nechápeme co se stalo. Ale důležité je, že Geenka je v pořádku. Dostává preventivně antibiotika a je pod stálou kontrolou. Víme, že to mohlo dopadnout hůř a to nám trochu kompenzuje pocit bezmocnosti...všichni v čele s Geenuškou děkujeme za podporu, kterou jsme od Vás dostávali....jako velká ironie mi připadá i to, že si tentokrát Geenuška chodila ráda do ohrádky i bedýnky lehnout a nahřívat se, odpočívat - říkali jsme si, že tentokrát budeme rodit tam kde je to připravené a ne ji náhánět po celém domě...tak příště...snad...

8 týden březosti

Nervozita u nás poněkud stoupá, Geenuška přestala přibývat na váze a její bříško je stále stejné. Kontrolní sono, které nás mělo ujistit, že je vše v pořádku nás spíše ještě víc rozhodilo. Paní doktorka horko těžko našla jedno možná dvě miminka. Začínáme mít strach - strach, že jsou miminka jen dvě, že se dobře nezobrazují...o víkendu se začíná Geenuščino chování rapidně měnit. Odmítá jídlo, nosí své růžové miminko, které vždy signalizuje nástup falešky :-( prostě...něco je špatně...

7 týden březosti

Prý si mám zase začít zvykat na porodní bednu a ohrádku... vtipné - je fakt, že pelíšek, do kterého jsem se posledně rozhodla rodit už tu není, ale já něco vymyslím! Celkem mi chutná jíst - jak někdo klapne pusou, tak jsem u něj a umím koukat dlouho a zoufale. Na paničku to moc nepůsobí, ale z návštěv vždycky něco vypadne. Prý ztrácím svou tajli - v pase 70cm a přes hrudník 85cm. To je skoro jako při prvních mimíscích. Zítra mě páníčci i zváží, abych prý věděla kolik toho budu muset shodit. Panička je chvílemi nervozní, ale já to mám na salámu. Fotečky z tohoto týdne jsou opět našem rajčeti - je tam i pár naprosto nesouvisejících - panička fotí naše ptáčky, kteří teď na konci zimy pochopili, že ta věc, co visí na klepadle je krmítko (asi mají delší vedení než já).

6 týden březosti

Počasí venku nicmoc, vycházky jen krátké a nelítavé ( prý neběhej, neskákej, víš, že jsi budoucí matka a pořád něco!). Nejlepší je obsadit páníčkům postel a nechat se masírovat od Aiminky. Vypadá to, že mi bříško skoro neroste, ale když se na mne panička podívá shora jsem prý jak tank . Nafotili jsme pár foteček jsou na našem rajčeti.

27. 2. 32 den březosti

Pokud to počasí dovolí chodíváme na vycházky a snažíme se naučit fotit s novým foťáčkem. Daří se nám to střídavě oblačno. Snad se to naučíme než budou mimísci. Pár ukázek zde...

19. 2. a 24. 2. sono

To se tak šikovně objednáte na ultrazvuk a pak zřejmě v pomatení smyslů dáte fence snídani :-). Páteční sono mělo podobu pátrací akce s nejistým výsledkem. Přeci jen s bříškem, které je plné poctivě naplněných a pracujících střev se těžce pracuje...konstatujeme, že Geenuška je březí (bublinka malá leč zřetelná na nás nachvilku vykoukla). Domlouváme druhé, kontrolní sono ( a samozřejmě nalačno, že?!). A je tu středa a pravda vyjde najevo...jsou tam, jsou bublinečky a o hodně větší než v pátek...o počtu nebudeme spekulovat a teď už se budeme jen těšit a přát si, aby k nám příroda byla hodná a shovívavá.

Krytí 26. 1. a 28. 1.

Protože naše Geenuška je logistik na baterky a ráda si vše dělá po svém, je nutné se jí samozřejmě přizpůsobit. A tak ač jsme očekávali hárání nejdříve v únoru, ale spíš v březnu, překvapila nás již 11. 1. . Zřejmě v tom nechtěla nechat Aiminku samotnou - ta hárala od silvestra. Stejně jí podezřívám, že jen nechtěla, abychom jeli do lázní - chápejte, na tři dny odjet a bez ní! Ale špatně si to spočítala a tak jsme stihli před odjezdem u paní doktorky první progesteron. Když nám volala výsledek bylo jasné, že se můžeme klidně nahřívat ve výřivce. Po víkendu druhý odběr a po zjištění výšky hladiny progesteronu jsme se shodli, že druhý den vyrazíme za Taariqem . Cesta byla super a za tři hodiny už Gee kontrolovala Taariqovo království. Tedy nejdůležitější bylo zjistit jestli má dobrou či lepší trávu než my. Pak už přišel na scénu pan dokonalý...romantika naší princezně evidentně nic neříká a představa lítání po zahradě ji rozhodně nenadchla. Po kontrole, že je Taariq kluk dala jasně najevo, že ona je tu kvůli důležitějším věcem než je nějaké namlouvání. Později jsem si uvědomila, že dost možná nechtěla postávat a lítat v mokrém sněhu - pak ovšem nechápu, proč narozdíl od Carinka svázání trvalo víc jak půl hodiny. Ale to je prostě naše bláznivá Gee. Dali jsme si kávu a čaj, řádně jsme ty naše zrzavé miláčky pomluvili a vyrazili k domovu. Mělo mi být jasné, že tak hladký průběh bude po zásluze potrestán.

Ve čtvrtek v plánu stejný scénář...první zádrhel nastal na našem největším republikovém parkovišti - tedy dálnici. Díky uzavírkám (s kterými začali v úterý hned po našem průjezdu)jsme nachytali víc než hodinu zpoždění. Když jsme konečně dojeli, tak Geenuška opět prostudovala zahradu. Díky počasí nebylo po sněhu ani památky a tak aspoň zkoušela jakou má Taariq vodu ve svých kalužích. Trávu dobrou má - to ví už z minula. Když vyžahla všechna vodstva včetně přinesených, přišel na scénu náš pan důležitý. Vypadalo, že zas nebude ani romantika a ani to půlkolečko co posledně...a ejhle, najednou Gee došlo, že si vlastně neprohlédla zahradu, nezkontrolovala sousedovic parcely a že se s Taariqem neproběhli...tak jsme naše zrzavé štěstí loupli do auta a šli si dát kafíčko a výborné moravské koláčky. Po pauze nás zajímalo jestli byl výlet po naší úžasné dálnici zbytečný či nikoli. Myslím, že tentokrát si to Taariq užil víc než v úterý, protože se měl čas i předvést, zasvádět si a pak odvést přesně to, co se od něj čeká. Byli oba s Gee moc šikovní a nám už teď nezbývá než čekat. Díky Taariqu , díky Janičko! Cesta zpátky už byla opět v pohodě a když jsme míjeli stále zasekaný úsek byla jsem vděčná, že jedeme opačným směrem. Fotečky máme pouze z telefonu.

9. 1. co nového

Cowleyk využil druhou letošní sobotu k výletu na Hanáckou výstavu do Brna. Dopadl opravdu skvostně a s posudkem :18 měsiců pes, dobře vyvážených proporcí s korektní hlavou, ucho by mohlo být lépe neseno, dobře nasazeny krk, milá povaha, dobře předvedený!!! V2 res.CAC. Jsme moc pyšní a šťastní! Škoda, že Connynka musela vynechat, protože se rozhodla odbýt si hárání právě teď, ale určitě bude spousta příležitostí se vidět.

Kejsinka s páníčkem podniká každé ráno a večer vychajdy a moc si to spolu užívají. Chystají se spolu věnovat nějakým psím sportům a tak se moc těšíme na novinky. Doufáme, že se také letos předvedou někde na výstavách.

Rustinek je stále sluníčko s výrazem důstojného RR, což by se od něj mohla jeho matka učit! Tomu říkám slušně vychovaný model. Také on si užil krásnou sněhovou vychajdu.

No a Sheilinka, to je s paničkou také velká sportovkyně. Tady se účastnila výšlapu na Pražák...

Doufám, že i od ostatních brzy přibudou nějaké fotečky...

Vítejte všichni v novém roce

Tak jsme se dočkali i my v Polabí trochy sněhu. Honem vyhnala Gee s Vítkem, aby udělali fotečky, bychom měli důkaz. Všichni, co znáte Gee víte, že focení ze srdce nesnáší...takže - pár fotek máme, ale model z toho mého zrzavého mravenečka prostě nebude .

 

Copyright © 2009 Morana