TOPlist

Novinky 2010

silvestr

Silvestrovské ráno pojaly holky jako začátek sportovního dne. Zatímco Jenda navážel dříví, daly si pár koleček na zahřátí, jednu velkou honičku za klacíkem a něco řecko - římského. Páneček dorazil z práce až v 11hod a tak jsme si dali okružní jízdu po Chlumci za kaviárem (marně), pozdní oběd a vyrazili k Mirkovi na zahradu.

Míra a kluci už na nás čekali. A tak zatímco se vařil čajíček, tak jsem fotila tu naši loveckou bandu. Zdá se, že i kluci věděli, že je dneska zvláštní den. Bert snad poprvé laškoval a honil se jak s Aimuškou, tak Angee. Archynka zjistila, že krtečci si kvůli mrazům prohlubovali domečky.

Nebylo to rozumné neboť tím jasně označili svá obydlí a tak se naše matka rodu rozhodla trochu jim vyvětrat peřiny. Aimuška se po chvíli přidala. Angee si řekla, že i obýváčky jsou větratelné a pustila se též do díla. Co vám budu povídat...Argo coby norník dohlížel a občas kontroloval a dokonce i Bert si to zkusil. Je to prostě šikovná smečka. Jen doufám, že si tu Mirek nezlomí nohu než si to holky na jaře přijdou zahrabat.

vánoce

Vánoční svátky proběhly letos opravdu v klidu a pohodě. Musím říct, že minimálně po pěti letech jsme si je neskutečně užili a celá naše rodina řešila jen věci milé a veselé. Náš nejstarší syn se poprvé bude stěhovat z domu (jeho bratři si už flexibilně rozdělují jeho skříně a postel). Prostřední se statečně připravuje na maturitu (vtipkoval cosi o vysoké škole, tak jsem zvědavá) a ten nejmladší trávil většinu prázdnin v práci. A tak mám dojem, že jsme se ve výběru školy pro něj nemýlili. Holky jsou zdravé a hravé a snad to tak i zůstane.

advent

Ač to vypadá, že se u nás nic neděje, není to tak docela pravda. Konečně se nám podařilo zamaskovat poslední stopy po mimíscích (uznávám, že to trvalo, ale hurá!!!). Zaplácali se vykousané dírky ve zdi, vymalovalo se a máme nový koberec. Říkaly holky, že prý dobrý. Také jsme vítali nového člena smečky. Čekal tu s námi na něj i Damounek, který nemohl z technických důvodů se svou smečkou. No co bych vám povídala, prostě se Agu rozhodla hárat. My teď vůbec máme v Chlumci rozbouřené hormony. Hárání střídají falešky a hormonální bouře nás tu statečně ničí. Snad se dočkáme doby, kdy se holky sjednotí a Dam bude mít jedním vrzem klid. Takhle je venčící smečka stále proměnlivá. Ale rozšiřování proběhlo bez problémů, jen Aiminka se tvářila trochu nešťastně. Ve chvíli kdy zjistila, že Rubenek k nám patří, ale bydlet bude s Agu a Damem radostí umyla Angee obě uši.

3. 12. XI zimowa wystawa psów rasowych (CWC) Nowa Ruda - Slupiec 2010

Tak jsme vyrazili na letos už úúúplně poslední výstavu. Vzhledem k tomu, že máme chaloupku u hranic z Polskem využili jsme možnost otestovat cestování do Nowe Rudy. Moc mě potěšilo, že se naše skupina posuzovala v pátek a tak se nám vyhnul tradiční víkendový nápor koupěchtivých Čechů směřující do Kudrowi Zroje. I tak jsme nejpomaleji jeli Náchodem. Kruhové objezdy tu dělají své. Vyráželi jsme s velkým časovým přesdtihem, protože sníh a mráz dělali všem cestovatelům potíže. V našem případě se to ale nepotvrdilo a tak jsme na místě byli trapně brzy. Výborné to ovšem bylo pro Gee, která výstavy ale fááákt nemusí. Skamarádila se s dvojkou prima beaglíků, kteří ji i sebe pěkně prohnali. Park kolem haly je velký a parkoviště bylo prázdné takže měli spoustu místa i času.

Celý areál v N. Rudě se mi moc líbil a když jsme navíc zjistili, že se vystavuje v basketbalové hale, která byla nádherně vytápěná, nemělo to chybu. V hale jsme se potkali s miloučkými děvčaty z chs. Monachristie, které tu byli na premiérové výstavě malého Amánka Manwe. Byli superúspěšní a chovatelka Katka na ně může být vážně hrdá. Amounek je malý nádherný laškovník a určitě to bude velký výstavní profík. Také dorazila Martina se Símou a Petra s Bantíkem. Vzhledem k tomu, že bylo dost lidí méně praštěných než my a cestu neriskovali, tak posuzování probíhalo rychle. Pan rozhodčí měl výbornou náladu a tak to byl vážně super den. Martina a Assima dokončily polského šampiona k čemuž jim moc blahopřejeme a Bantík získal také V1 CWC ve třídě šampionů a titul nejlepšího psa. My jsme snad také neudělali ostudu, Angeenka pěkně stála (jen si pořád přešlapuje, ale tři fotografové to jistili, takže mám důkaz, že vážně stát umí) a ani neufounila. Mé koleno bylo milostivé a po prášcích, které jsem zapoměla doma musel nastoupit tekutý doping. Mám velikánskou radost, že jsme poprvé spolu s Gee získali V3 a že je jasné, že když nám naše profi handlerka Alenka řádně drží pěsti, jsme schopné to spolu zvládnout. A tak vám všem moc děkuju za nádherný den a snad se ho brzy podaří zopakovat.

Naše přešlapovací etuda :

mě se ta noha líbí víc takhle; ano Angee miláčku, ale tohle je lepší; myslíš takhle?!? ; a opravdu mám dobře nasazená i nesená ouška

Pár foteček jsme udělali, bohužel ty z haly jsou neostré, ale jistila to Martina a máme slíbený odkaz na fotečky, které dělala děvčata z Monachristie. Hned jak bude ho sem dáme.

23. 11.

Náš Bert tým dnes slaví první narozeniny. Přejeme našim zrzavým broučkům stále plné misky, velké procházky, hodné páníčky, spousty psích i dvounohých kamarádů - prostě ten nej nej psí život. Mámino olíznutí a pomuchlání ode všech z Morany.

21. 11. Poděbrady

Tak se nám podařilo vyrazit na slíbenou procházku za Rose. Poděbrady jsem pořádně neprošla od doby, co jsem tu studovala. Zaparkovali jsme tedy u nádraží a nádhernou zimní kolonádou to vzali k Labi. Pustit holky na volno jsme si netroufli, protože tu bylo spousty pejsků a také dost velký provoz. Když jsme přešli most, vyrazili jsme směrem ke zdymadlu. Holky říkaly, že je to paráda. Bylo se kde honit i kde napít. Několikrát nám museli předvést, že na některé velké psy, kteří nelogicky tahají na hřbetě lidi, je třeba si posvítit. Naštěstí jsou na to zřejmě koně zvyklí, takže se to obešlo bez problémů (myslím, že jim prostě za žádnou reakci nestáli). Na neděli dopoledne tu byl poměrně čilý ruch. Zpátky jsme to vzali přes zdymadlo. Cestou k autu jsme na kolonádě zkusili u hodin udělat společnou. Díky malému snad kilovému zabijákovi se celkem povedla. Bylo to prima dopoledne a určitě si ho brzy zopakujeme. Břehy Labe nabízejí několik možných tras a tak by bylo škoda je nevyužít. Takže Rosinko a Filipe, díky za prima čas a těšíme se na brzké repete. Pár foteček jsme vyfotili, ale jsou takové ,,mírně" neostré. Ale stejně to na nich holkám sluší:-).

17. 11. plánování???

Jistě všichni znáte situaci, kdy se snažíte naplánovat pro svůj život to nejlepší. Nejlepší datum, nejlepší čas či nejlepší podmínky...A tak jsme i my společně s rodinou naší Agušky spekulovali jaký datum je hezký, které znamení je lepší...výsledkem je, že dnes, přesně 5minut po půlnoci se poměr dvou a čtyřnožců u Jiroudků změnil. Ano, malý Ruben měl našeho dohadování dost a tak se rozhodl, že jako správný revolucionář chce mít na narozky volno. Sebou na svět si přinesl 3240g váhy a 51cm délky. Milý Rubenku, přejeme ti všichni hodně zdravíčka, radosti a pohody do dalších dnů. Jak říká moje sestra - rodiče sis vybral dobře a to je slušný základ. Aguše s Damínkem budou určitě ty nej chůvičky. Tak hezky pravou do života...máme vás rádi.

14. 11. Rose

Aby víkend neměl chybu volal Filip a přijel s Rose na návštěvu. Bohužel se nemohli dlouho zdržet a tak z vycházky byl jen rychlý výlet k sádkám. Holky si spolu pěkně polítaly, udělali jsme pár foteček a museli odjet. Musím říct, že jsou si neskutečně podobné. Rose je stále stejný miláček a moc jí to sluší. Na fotečkách je težké rozeznat, která je která. Domluvili jsme se, že příště přijedeme my za Rose.

13. 11. přijela Magmabona

Využili jsme posledního možného víkendu a domluvili si milou návštěvu z Magmabony. Dorazila ve složení Eva s Mirkou za dvounohé a Brassila, Melinka a Conninka za zrzky. My jsme holky rozdělili a zatímco Angee si šla užít mamču a sourozence, tak Archynka s Aimuškou jely potěšit s páníčkem Mirka a kluky. Samozřejmě, že jsme si dali sraz u Alenky s Lukášem. Protože jako místo vychajdy byl zvolen zámek, který mají za rohem. Naše klasická luková vycházka je teď totiž neustále atakována myslivci s jejich podzimními hony a, světe div se, o brigádníky na nahánění nestojí...Zámek má Alenka prošlápnutý do všech konců a krajů a tak jsme vyrazili na honbu za úžasnými fotečkami. Počasí vyšlo náramně, panoramata byla úžasná. Jen naše Gee opět bojkotovala všechny pokusy o společnou svými obvyklými ksichtíky a to i přesto, že si s dvorním fotografem Lukášem plácli, že toho nechá...kecala, potvora.

Každopádně jsme si vycházku opravdu užili, nadělali spoustu fotek, potkali hodně pejsků a ještě víc lidí. Domácí mládež prohnala jediného páva, kterého Lukáš nedonutil uklidit se na strom. Musím říct, že skoro tři hodiny utekly jako voda a tak jsme se museli odměnit kafíčkem a roládkami (to aby i fotografka SVP Praha věděla, že nevaří sama) a oběd, který se Lukášovi fáákt povedl dostala návštěva domů. Prostě super odpoledne. Fotograf se vyřádil a spousty fotek najdete u Agušky a Damínka. Holky moc díky za super návtěvu a Luky, jsem zvědavá co mňamkového uvaříš příště.

Je tady listopad...

Dlouhé hárací období společně s paniččinou nemocí jsme si užívali po svém. Aimuška se stále tváří a chová jako mimísek. Její nejoblíbenější zábavou je tulení. Na klíně u paničky je fajn a je úplně jedno, že nic nevidí. To s páníčkem v posteli se i zabalit do peřiny nechám, nic mě nedonutí k odchodu.

Nejlepší je koukání na tv z postele. Když je páníček pryč celá jeho půlka postele je naše. Ale jsme holky skromné a když se tady náhodou, unavený z práce objeví, pustíme ho taky na kousek. Archynka si opět obhlíží zlatý déšť. Vysvětlovala jsem jí, že zbytečně, ale falešná březost jí velí něco jiného.

23. 10. naše Archynka má dnes 6 narozeniny

Naše první zrzečka a kapitánka našeho zrzavého týmu slaví dnes 6 narozeniny. Miláčku náš zrzavý, ať ji pořád zdravá a hravá. Jsi naše štěstíčko a sluníčko a my ti ze srdce přejeme ještě jednou tolik roků, hodně velkých procházek a radovánek, velké kupy mlsinek (jen se pak nediv, že musíš hodně běhat a plavat) a ještě spousty zajíčků a srneček, které tě nepoňouknou k výletům. Máme tě rádi.

16. 10. přijel Blackoušek

Dnes se na nás nečekaně přijel podívat náš Blackie. Byli jsme moc rádi, ovšem vzhledem k tomu, že teď náš dům bouří hormony (Aimuška poprvé hárá a Angee jí v tom nemohla nechat - samozřejmě) museli jsme trochu improvizovat. Přestože páníček líčil, že toto nechává Blacka v klidu, byl záhy přesvědčen, že bývávalo... Nejdříve se uvítal s Gee - to blaho, že se můžou honit kolem bazénu. Pak si šla oňuchňat brášku Aimuška a hele kluk a nedělá netýkavku jako Damča. Tak jí to rozhodilo, že na běh ani nedošlo. Mamka kluka uvítala v klidu, žádné velké sadomaso jako když dorazí dcerunky. On se taky Black choval způsobně. Ovšem bodejď by ne, měl chudák co dělat se svými vzbouřenými hormony. A tak matka byla opravdu schovívavá. Vyrazili jsme se ukázat ségře Agu a Damčovi. Shodli jsme se s Alčou, že jsou si Back s Agušou neskutečně podobní (samozřejmě až na tu váhu). Člověk by ani nevěřil, že jsou každý z jiného vrhu. Děcka polítala, Lukáš také dorazil aspoň na pomuckání. O co víc se to líbilo Blackovi a to méně Damínkovi, bo uznejte - nějaký vetřelec se mu tu snaží obloudit jeho zrzavé holky a aby toho nebylo málo, tak mu snad sbalí i páníčka...

Bylo to moc prima. Zašli jsme i kousek na naší klasickou vycházku. Vyzkoušeli jsme, že nepříjemné povrchy, jako kovové lávky, stále nedělají našemu mimisovi potíže a zjistili, že ano, opravdu miluje vodu. Po druhém pití se rozhodl vyčochnit ve stouze. Ještěže je odbahněná. Musím říct, že je to stále miláček a při líčení jeho kousků jsme se dost nasmáli. Byla to nádherná sobota a já za ní Blackouškovým páníkům moc děkuju. A hlavně za to, jak se o naše mimi úžasně starají. Není nad to vidět spokojeného pejska a jeho páníčky...díky.

Foteček je pár, protože ač nabité baterie, vydržely pouze na pár fotek. Ale aspoň něco sem a zbyteček najdete u Blackouška.

1. 10. návštěva našeho malého Luise

Dnes se na nás přijel podívat Luisík a tentokrát s oběma páníčky. Udělali jsme prochajdu na závodiště, kde k naší radost byly velké balíky sena, takže bylo na čem řádit. Luisík zjistil, že dvě baby (rozuměj matka a sestra) jsou na jednoho kluka moc. Protože je místy na lukách stále spousta vody, měli jsme to i s koupelí. Gábina zjistila jak rychle člověk skončí na zemi, když se priženou zrzavá tornáda a všichni kolektivně jsme byli svědky vypíchnutí zajíčka. Jistěže matka nemohla nechat děti bez dozoru...No, po chválabohu rychlém návratu jsme šli na zasloužené kafe. Na svého sourozence se přišla podívat i Aguška, samozřejmě s Damínkem. Bylo úžasné jak chlapci soupeřili o přízeň zrzavých dam a jediné, co je dokázalo rozptýlit byly piškotky. Celý den byl moc prima a jen jsem netušila, že mi v neděli děvčata otočí koleno a tím vyřadí z vycházek.

Mimochodem je vidět, že i do našeho malého příbytku se vejde 6 velkých zrzounů úúúplně v poho - co?! Tak nic, nebudu provokovat...

25. 9. Moravskoslezská národní výstava psů Brno

16měsíční jemnější fena, jemnější hlavy, správná barva oka, nůžkový skus, správně nasazené ucho, hezká linie krku, správně dlouhý hřbet, hrudník ve vývinu, korektně úhlená, ještě štěněcí pohyb, hezké tlapky, kvalitní srst, správný ridge - tak tímto posudkem od paní rozhodčí Frnčové jsme ukončili letošní výstavní sezonu. Výsledné ocenění bylo VD/12 v opravdu natřískané mezitřídě (vážně bych řekla, že jsem hlásila třídu mladých - poučení pro příště, zkontrolovat a případně opravit). Musím říct, že s posudkem jsem velmi spokojena a při pohledu na jména fenek z nichž jsou mnohé JCH i se známkou. Stále se ukazuje, jak velké rozdíly jsou v hodnocení hnědonosých RR jednotlivými rozhodčími. Myslím, že Gee je ráda, že už letos nikam nemusí a my též, protože lítat po zahradě je určitě zábavnější než čekat v domečku, kdy na nás přijde řada a navíc je úplně putna, jak se tváří. A že naše princezna umí dělat nešťastnou. Závidím majitelům jejichž psi se rádi ukazují a výstavy jim připadají jako super zábava. Abych nezapoměla, tak naše sestra Eiby byla ve stejné třídě V3 a ani jejich matka, která s Melinkou hájila české barvy ve Finsku se neztratily. Brassila si odnesla ze třídy šampionek V2 res.CAC, res.CACIB a Geeniny sestry za třídy mladých Keba VD1 a Melinka VD2. Moc blahopřejeme. Si říkám, hele Vášo, co zkusit Finsko?

19. 9.

Tak jak jsme slíbili fotečky z celého včerejšího slunečného dne tady. A opravdu si dal Lukáš práci i s detaily a pohrál si s barvou. Myslím, že máme dalšího portrétistu. Jen naše zrzavá madam dělala drahoty při společné. Vážně to stojí za to vidět - můra.

18. 9. Klubová výstava Luková

Právě jsme se vrátili z klubové výstavy KCHRR v Lukové. Pojali jsme to jako předpremiéru ukončení letošní sezóny a poslední vystoupení naší úžasné handlerky Alenky před začátkem jejích mateřských povinností. Musím říct, že jako vždy byla bezchybná, i když u posledního našeho želízka v ohni - Aguše, jsem vážně měla strach když ne o to, že vypustí při nekončných kolečkách duši, tak malého juniora. Naštěstí to dobře dopadlo a výsledky dnešního dne stojí za oslavu: Damínek V/10, Aguška V/17 a Angee V2/7 a druhý nejkrásnější ridge výstavy. Jsem moc šťastná a Milan spokojený a jen my víme jak je těžké toho dosáhnout, viď Alenko. Ještě jednou mocmoc díky za super den. Jo a fotečky taky budou - Lukes měl sebou bezva foťák a nabité baterky a a a prostě všechno, takže hned jak budou zpracované, máte je tu!

12. 9.

Dnes jen krátce, ale o to radostněji. První naše holčička z Aček, Anetka Morana, dnes absolvovala bonitaci v Praze Bráníku. Mám tu čest známit, že s výsledkem chovná. Našemu broučkovi mocmoc blahopřejeme a samozřejmě totéž platí pro Honzu s Adélkou. Díky , že máte naši holčičku tak rádi a přejeme spousty dalších prima zážitků.

5. 9.

Neděli jsme vyhlásili dnem nicnedělání a opravdu si jí užili. Nejenže jsme dálkově sledovali Orlík, ale také se na nás přijel podívat náš Luisík. Je opravdu nádherný. Samozřejmě, že je to nejhezčí RR v Praze a dokonce si pořizuje vlivné kamarády. Při svém pobytu v Náchodě u páníčkových rodičů chtěl kámošit s boxerkou manželů Havlových. Dokonce tam pomáhá s prodejem tisku (důkaz hned jak ho páníček pošle). Je to prostě moc šikovný pejsek, který poslouchá a začíná už koukat po holkách. Protože se u nás stavil i Damínek, tak mu to laškování s našimi děvčaty moc neulehčoval, protože to jsou samozřejmě jeho holky. Bylo to super a naše zahrádka asi nikdy nebude mít anglický trávník. Ale ten pohled na naše zrzavé miláčky to plně nahradí. Moc se těšíme na příští návštěvu. Pár foteček tady.

4. 9. KVRR Krakow

Protože jsme poslední 3roky trávili tento víkend na klubovce na Orlíku rozhodli jsme se letos pro změnu. Vyrazili jsme na výstavu polského klubu RR. Tady spíše na paní Orit Nevo, která mě moc zajímala. Musím říct, že celá naše cesta byla opět jedno velké dobrodružství. Dali jsme si do vyhledavače nejrychlejší cestu, vytisli a vyrazili. Je milé zjistit, že na rozdíl od našich silnic se na těch polských pracuje i v sobotu. Ovšem už hůř se po nich jezdí. Není nad to jet 20km úsek proložený třemi semafory (neboť půlky silnice prostě chybí) rychlostí 40km/h. Nebudu vás dlouho napínat, zvládli jsme to. Jen když už jsme konečně najeli na dálnici zjistila jsem, že výstavní oblečení visí doma na skříni. Aby se to nepletlo, tak i půlka Krakowa je rozkopaná. Ovšem narozdíl třeba od Bratislavy byli všude plakátky se směrovkami na výstavu. A tak jsme šťastně zaparkovali na chodníku, kam nás pořadatele navedli a vyrazili ke kruhu.

Kruh byl umístěn venku a byl přiměřeně velký. Musím říct, že paní rozhodčí mé očekávání splnila do puntíku. Byla milá, každému dala prostor a měla velkou trpělivost. Kdyby využila svého práva a vyloučila psy, kteří se chovali agresivně v kruhu i mimo něj, měla by hned lehčí a rychlejší práci. V mezitřídě nastoupilo 7feneček. Milan odcházel z kruhu jako pátý a k pěknému posudku dostala Gee známku VD. Vydrželi jsme až do konce a po malé procházce po Krakowě se vydali k domovu. Naše putování popisovat nebudu, protože je to na román. Jen zmíním, že jsme živi a zdrávi dorazili o půl páté ráno. Celkově to byl super výlet a jen nás mohlo mrzet, že jsme nemohli fandit všem našim na Orlíku. Všichni byli úžasní jak můžete zjistit na jejich stránkách. Mamina naší Gee Brassila a ségra Melča, bráškové Rifík a Dam, strejda Dar a jeho nový bráška Cairo i naše kámoška Síma. Všem moc blahopřejeme a slibujeme, že příště se zase přidáme. Eibince se vyplatilo vyrazit na Oblastku do Rybníků a přivezla si KV a BIG. Posíláme velké gratulace.

25. 8.

Po super víkendu pokračují milé zprávy. Stavil se u mě páníček od našeho Blackouška. Moc mě potěšilo, že je s naším mimískem hodně spokojený. No, mimískem... prý před odjezdem na prázdniny vážil 38kg. Je to šikulka respektující svého pána a milující svou rodinu. V Praze chodí dvakrát v týdnu na cvičák a je šikovný. Aby tedy někdo neměl pocit, že je úplně svatý a dokonalý - rozhodl za rodinu, že v bytě jsou koberce naprosto zbytečné, polstrované dveře jsou nepraktické a páníčci potřebují novou sedačku neb ta původní již není trendy...ale i tak je prý prostě super. Už se moc těším na slíbené fotečky. Což mi připomělo rest ze začátku prázdnin. Přišly mi fotečky Luisíka. Taky je to šikulka a malý cestovatel, který zvládá spoustu věcí. Tady malá ochutnávka a více v jeho galerii. Mimochodem jak je vidět, co se poloh spacích týká, jsou dětičky celá mamina.

Jak jsem včera běžela k mailu jestli náhodou už nejsou Blackouškovi podobenky kdo to na mě nejuknul - Allinek. Z Jaroměře přišly zprávičky o tom, že je stále velmi hravý a také pěkně zcestovalý. Váží 35kg. Rád jezdí s páníčky po výletech a jak je vidět i jízda vlakem s povinným náhubkem mu nedělá problémy...více v galerii.

Jsem velmi ráda, že si většina páníčků našich pupíků dá tu práci a napíší nebo pošlou fotečky. Všem Vám za to moc díky Opravdu mě těší ten pocit, že jsou naše dětičky v dobrých rukou.

21. 8. rekreační coursing, Chlumec místo řečené Amerika

Protože šéfová Magmabony mívá vážně dobré nápady, jali jsme se jeden z nich uskutečnit. Protože do Chlumce není z Dobré až tak daleko a pro někoho je to dokonce při cestě z dovolené pokusili jsme se dát si tu dostaveníčko. A protože SVP vlastní soukromý navijáček byla náplň dne jasná. V pravý čas si tu otevřel penzionek Alwin příjemný mladý muž (musí být příjemný, vždyť jsme studovali stejnou školu:-) )Ivoš Rodl, jehož paní se nám mimochodem stará o všechny naše zrzky po zdravotní stránce. A protože jde o ekofarmičku patří k ní i nezbytné louky. Louky vhodné nejen pro stálé obyvatele tj. ovečky a koně, ale i k pořádání coursingů. Sraz byl domluven na 10hod a vyšel perfektně. Jen ti kteří věřili navigaci (není ti to povědomé Vašku?) dojeli s mírným blouděním, neb ještě stále neregistrují naše nové kruháky. Pro začátek byla využita loučka s lucínkem pro mírné protažení kostí psů i dvounožců. Zatím bez mé účasti, protože jsem byla pro změnu v práci. Poté nastala chvíle pro natažení navijáčku. Protože na louce stále pobývaly ovečky rozhodla se naše omladina zahnat je kam patří. Tedy původně se na to chystal Ivoš (majitel), ale naši byli vážně rychlejší. Říkám pořád, že rr je všestraně využitelný pes. I pasení mu nedělá problémy.

Bivak jsme rozložili pod stromy, které dávali příjemný stín. Naše skupinka skládající se z Magmabony (zastoupené Brassilou, jejími dětičkami Melčou, Angee, Rifíkem a Damem)a jejich bílou kámoškou Canny se synkem Aaronkem; Moranou (Aguška a Aimuška) a Fan týmem ve složení Fanča a Týnka, budila v mnohých cykloturistech pěkný rozruch. Chyběla Eibinka, která statečně bojovala v Karlových Varech o V2 na oblastní výstavě a naše Archynka. Neboť se přeci jen rozhodla hárat.

Nebudu vás dlouho napínat..celé první kolo bylo super. Všichni klasici nezklamali a nováčci měli snahu. Na fotečce je jasně vidět, že i Aimuška podědila Moraňácké vlohy. Po výborném obědě jsme šli na druhé kolo ovšem technika a koně byli proti nám... Každopádně to byl úžasný den a doufám, že se nám ho brzy podaří zopakovat. Jistě nikoho nepřekvapí, že v naší rodině se nenašel nikdo, kdo by nabyl baterie do foťáku. Lukáš byl ještě lepší - nechal foťák v práci. A tak jsme moc rádi, že fotil Jirka s Markétkou od Rifa a klasicky Iva.

14. 8.

Tuto sobotu vyrazili Jiroudkovci s Damínkem a Agu na Dívčáky. Aby neměli pocit, že je jich málo přibrali i Angee (panička byla opět v práci). Magmaboňata prohnala stále členy SVP a Angee jako obyčejně dělala vzornou (ostatně jako vždy, když není v dosahu páníček). Fotila panička Eiby.

Aby to Aimušce nebylo líto vzali jsme jí do lesa na houby. Původně měla jet zase za Naďou, ale noční bouřka a ranní déšť nám pozměnili plány. A tak jsme poprvé v životě sbírali houby z kaluží a Aimuška byla na vrcholu blaha. Nejen že se neskutečně vylítala, ale díky množství spadlé vody to měla i s koupáním.

5. 8.

Stále využíváme možnosti chodit s holkama na zahradu k Mírovi. Mládež i dospěláci jako je Archy a Dak se pořádně vylítají, něco pomlsají a pak si dají perfektní dawn.

22. 7.

Využila jsem toho, že Naďa měla dovolenou a přijela si pro Aimušku. Je to náš malý potrhlík a každá nová zkušenost je pro ní výborná. Strávila s Adélkou a Naďou prima den s velkými procházkami a koupáním. A tak teď už víme, že umí nejen plavat, ale také nosit klacíček z vody. Snad jí to zůstane. A protože Naďa narozdíl od nás foťák nezapomíná máme i nějaké fotky. Ovšem pózování Aimuše moc nejde, je jak z divokých vajec.

18. 7.

Asi jako většina lidí a zvířecích kamarádů se snažíme přežít šílená úmorná vedra. Jako bychom to tušili neplánovali jsme na prázdniny žádné akce. Chodíme ráno na vycházky, semtam trochu potrénujeme postoje a pak se odměníme malou grilovačkou. Taky pravidelně jezdíme každý večer na písák. Aimuška už plave jako profík. Přeplavat celý písák pro ní není problém. Bude to plavec po mamině. Angeenka plave také dobře, ale nadšení z ní tedy nečiší:-). Paráda je, když dorazí Jiroudci a holky můžou plavat naproti Damínkovi a Agu. To je její radost větší. Navíc pak společně polítají. Taky nám konečně posekali luka a nám se s Alenkou podařilo vyrazit po ránu na společnou prochajdu. Myslím, že zrzci si to užili a my také. Zjistili jsme, že na Ostrovech nejsou koně, ale provoz aut jak na Václaváku. Fotečky z tohoto týdne jsou tady. Taky nás to donutilo postavit bazén - k velké radosti místního ptactva.

Také se musíme pochlubit cizím peřím. Na letošním SC složil Damínek ZOPku. A protože je víc než šikovný a Alenka důkladná ve výcviku, tak po zásluze získali 100bodů ze 100možných. Včera se zúčastnili výstavy v Mladé Boleslavy a Damínek získal V3 v konkurenci 12 dalších krasavců. I další Angeenčini sourozenci, Rifík a Melča byli výborní a jejich mamina Brassila ve třídě šampionu V2. Všem moc gratulujeme. Naše barvy tam obhajovala Anetuška. Byla velmi šikovná a tak konečně protrhla šňuru VD a získala zaslouženě výbornou. Máme velikánskou radost. Obzvláště proto, že paní Hammersmidt (A) RR chová a žádná ze známek u ní není vyjímečná.

Sestřička naší Angee Eiby má už také své stránečky. Rádi je budeme pilně navštěvovat. A taky Brassila chystá překvapení, jukněte.

20. 6.

Většinu tohoto a minulého týdne jsme věnovali plavání. Archynka vodu miluje a Angee ji v tom nenechává samotnou. Jediný problém nastane, když se snaží doplavat za páníčky. Ač jinak Archy mravenečka moc neřeší, tak tady se vždycky snaží doplavat rychleji i za cenu, že by měla Angee utopit. Aimuška je taky malý čochtánek, ale s plaváním to spíš jen pokouší. Pořád je jí divné, že necítí půdu pod nohama. Myslím, že to bude zdatný plavec po mamce. Jen co si přestane cákat vodu do tlaminky.

Taky jsme byli socializovat na zahradě u Mirka a jeho kluků Daka, Arga a Bertíka. Bertík je má velká láska - výmaráček, tak se divte. Holky se tam vždycky pěkně vyřádí a pak spí jak zabité. Fotečky bez úprav jsou zde a vzhledem k tomu, že většina je z mobilu omlouvám se za kvalitu. Některé jsou focené v sériích a tím pádem v menším formátu. Ale je na nich vidět jak se holky dokážou unavit i samy. Běhací a bojové jsou také z chaloupky kde jsme byli popřát dědečkovi k svátku.

Jo a taky jsem konečně osázela truhlíky a nádherně nám kvete růže a za ní libeček.Pravidelně přikrmujeme zrzky, aby nám taky hezky kvetly. Archynka to jen potvrzuje, má 2kg nadváhu. A psal nám Luisíček. Brzy se přijede podívat, už váží 31,5kg.

12. 6.

Dneska jsme měli být na coursingu v Kolíně. Člověk míní a řidiči mění. Během dvou dnů jsme přišli o oba dobrovolníky a když se k tomu přidali drobné technické obtíže raděj jsme nás odhlásili. V útrobách našeho domečku jsme se snažili přežít vedra. Jak je vidět z fotek děvčata to pojala po svém a my máme dojem, že naše postel změnila své majitele.

Zatímco my se o víkendu bohapustě flákali, tak Švejdíci vyrazili do rakouského Klagenfurtu. Užili si nejen bezva výstavy, ale i koupání v moři, což jim tiše závidíme. Samozřejmě že pokračují ve svých výborných výsledcích. Dokonce se tam sešli i s Luisem, tatínkem našeho B týmu, který pokračuje ve svém vítězném tažení za dalšími šampiony a Trinuška mu skvěle sekunduje. Podrobnosti na jejich stránkách a od nás posíláme blahopřání a zrzavé pusinky.

4. a 5. 6. Senec, Nitra

Tak jsme opět vyrazili na Slovensko. Náš původní záměr porovnat posudek paní Tušanové na Geenu z baby třídy a třídy mladých se nezdařil. V našem kruhu posuzoval pan Andraš Polgar(CZ). Po vydatných deštích, které se evidentně nevyhnuly ani Slunečným jazerám v Senci byly kruhy opravdu výstavní. V našem se skvěl strom a za ním úžasné místečko s prima klouzavým povrchem. I když vědět, že když sebou praštím zajistí nám to pořadí snad bych sebou i plácla. K naší radosti dorazili i Švejdíci, takže aspoň společnost byla bezva. Aimuška byla v pohodě a na to, že jsme ji vzali na výstavu poprvé, tak mě mile potěšila. Angelka stále bojovala s faleškou a tak její nálada byla na bodu mrazu. Vážně bych jí dala korunu nebo euro jen kdyby se tvářila aspoň trochu veseleji. Holky čekaly v domku, který nám půjčila Alenka s Lukášem a ukazovaly, jak je prostorný. Ridgebacci se samozřejmě posuzovali skoro jako poslední. Aimuška zvládla svou premiéru dobře a bez pádu opustila kruh s hodnocením N3. S Angee jsme se mirně vystresovali, protože šla do kruhu hned po Aimušce. Samozřejmě, že jsme jí zaboha nemohli natáhnout obojek a že jsem nemohla vyměnit číslo, to už byl detail. Přežili jsme opět bez pádu běh a i když mi bylo jasné, že z mravenečka jeho smutek přímo čiší, tak odůvodnění známky D od pana rozhodčího mě dostalo. Víte, ona má to oko tak světlé, světlé a vy to víte...ano, vím. Mám hnědonosého mravenečka jehož pigment oka odpovídá barvě nosu (to nám bylo řečeno rozhodčí, chovající 20let RR), ale co. Stejně víme, že náš zrzounek je nejhezčí na světě a ani tisíc rozhodčích nás nepřesvědčí o opaku. Počkali jsme na Símu, která ve své třídě skončila V4 a šli si užít sluníčka na pláž u hotelu. Konečně jsme trochu oslavili Síminy úspěchy na výstavním poli a šli se vyspat na Nitru.

Bylo bezvadné vstávat v klidu v půl osmé. Ze Sence do Nitry jsme frčeli po dálnici (zlatá Vaškova navigace) a byli tam vyloženě za chvilku. Po prvním rozčarování, že se vystavuje v hale a v našem kruhu se posuzuje nejvíce psů ze všech a RR - světe div se předposlední, jsme museli na konci dne konstatovat, že to nemělo chybu. Na rozdíl od Brna se v hale v Nitře udrželo přijemné klima i přes velká vedra venku. Při pohledu na známky a posuzování pana Seana Delmara (IRL) mi mírně zatuhlo. Představa, že si opět odvezeme dobrou mě nenaplňovala zrovna optimistickou náladou. Aimuška se rozhodla relaxovat v domečku a náš mraveneček páníčkovi na klíně. Ani se nedivím, že byla tak nešťastná, poté co se šli s páníčkem projít jsme zjistili, že jí teče mléko. Faleška jedna protivná. S přibývajícími psy jsem zjistila, že pan rozhodčí má rád energické povahy, je mu jedno pokud pes nemá až tak výstavní chování, spíš ocení temperament. To se ukázalo i při posuzování Aimušky. Moc se mu líbila její povaha a ocenil jí známkou VN. Pořadí ve třídách pupy a dorost nezadával. Angee jsme už měli tentokráte připravenou (vím proč vozíme dvě výstavní vodítka), takže předání proběhlo hladce. Velkou výhodou bylo, že se mezitím uvolnil kruh vedle a tak jsme na běh od a k rozhodčímu měli opravdu velký prostor. Geena pěkně běhala a postoj nám také nedělá problém, ale výraz měla vážně jak umučení boží. Známka VD4 byla odpovídající. Výborné zadal pan rozhodčí jen prvním dvěma fenečkám. První místo vyhrála stejná fenka jako v Senci a vůbec jsme se nedivila. Vyštěkala pana rozhodčího úžasným způsobem a bylo vidět, že se mu od první chvíle zalíbila. Jak říkám na temperament pan Delmar hodně dal. Škoda že nezná našeho mravenečka v dobrém a hravém rozmaru. Myslím, že kdyby na něj udělala své obvyklé - chceš pusinku? tak nás výborná neminula. Každopádně jsem byla příjemně překvapena a náš výlet stál za to. Moc děkuju za prima společnost Švejdíkům a doufám, že se nám to brzy podaří někde zopakovat. Fotečky jsou na rajčeti. Přesně poznáte, které fotila Martina a které jsou z našeho šuchtítka.

Zatímco my se prali s teplem v cizině, tak Eibinka sestra naší Gee získala v Klatovech V4 od paní Viktorinové. Také naše kamarádka Trinuša zazářila a ve stejné třídě jako Eibinka získala svůj další CAJC a tím splnila podmínky českého junioršampiona. Velké gratulace oběma.

22. 5. MVP Litoměřice

Další víkend a další výstava. Tentokrát jsem musela do práce a tak Angee vyrazila s Alenkou, která měla handlingový den. Mrzí mě, že jsem nemohla být při tom. Všichni naši broučci získali ocenění V a to i Angeenčiny ségry Melča a Eibuška. A to není nic proti jejich mamině Brassilě - V1, CAC, CACIB, BOB a 4.místo v BIG. No nebuďte pyšní na takovou matku. Vaškova Síma byla také V1 CAC, takže velké blahopřání letí i do Jirčan. Doufám, že při dalším takovém nádherném dni budu přítomna. Alenko díky za skvělou práci, Evičko tobě za naše skvělíky a pomuchluj Brass a vyřiď, že je úžasná. Fotečky u Alenky, Brassily a Vaška.

15.- 16. 5. KV a SV KCHRR Lanškroun

Tak jsme vyrazili na dvoudenní výstavu KCHRR do Lanškrouna. Navzdory tomu, že pan Kotěra v Ostravě sliboval, že objednal 40 nad nulou počasí se tedy opravdu nevyvedlo. Po prvních pocitech, že by možná bylo nejlepší vyrazit zpět k domovu jsme se vzhledem k tunám jídla a metrákům zbaleného oblečení odhodlali zůstat. Jak se později ukázalo, bylo to dobré rozhodnutí. Sešli jsme se zase po dlouhé době se spoustou milých známých a lidiček, kteří nám dali zapomenout na spoustu vody a bláta všude kolem. Z našich zástupců byla první v kruhu mamina našich mlaďochů Brassila a získala V4. Náš pupísek Rose měla premiéru i s páníčkem Filipem a musím říct, že ostudu si neudělali. Po oba dny získali oceněnní N3 a pěkné poháry a spoustu dalších cen. Myslím, že největší radost jim udělal barel na granulky. Snad je počasí moc neotrávilo a ještě někdy někam na výstavu vyrazí.

Angeenka mi oba dny udělala radost, protože na rozdíl od Slovenska pěkně běhala a nespala v kruhu. Oba dny získala známku VD. Ségra Mellory byla v sobotu V.

Ovšem absolutní štěstí jsme zažívali s Damínkem. V sobotu si mezi svými soupeři vyběhal ocenění V1 CAJC a později i BISS v rozstřelu s Trinuškou. A den korunoval 3nejkrásnější hlavou. V neděli si vyběhal V3.

Aguška byla oba dny moc šikovná a získala známku VD. V neděli jsme byli celkem šťastní, že psů bylo méně a mohli jsme včas vyrazit k domovu. Ke konci totiž ztratilo počasí zbytky slušného vychování a začalo pršet. Fotečky dělal oba dny Lukáš a drobný výtah je zde. Díky všem za prima dva dny.

9. 5.

Přidány fotečky do galerie k Leonkovi, který pěkně prohání Lenku v Itálii a ke Kirušce.

Prvomájový víkend

První víkend v květnu jsme věnovali Slovensku. Našim cílem bylo odzkoušet cestu do Sence, při té příležitosti navštívit Kirušku v Nových Zámkoch a dojet do Martina k ujovi Ivanovi. Plán rychlý a jednoduchý, ne ovšem v našem podání. Využít dálnice až do Bratislavy a poté sjet na okresku vedoucí přes Senec do NZ se zdál být nad naše síly. Ještěže jsme cestou měli několik zpestření v podání krásných veteránů. Po otáčce v Rakousku a letmém pohledu do Maďarska se nám zadařilo sjet na silnici nižší třídy, paráda. Byla ovšem do Pezinku. Dál už se to zdálo jednoduché. To by ovšem neměli bratři Slováci zapomenout na značení objížděk. Nejdříve jsme se dostali k uzavřené silnici a poté dokonce k uzavřenému městu. Co vám budu líčit, projeli jsme všechna města, která jsme kvůli zajíždění chtěli vynechat. Po dvouhodinovém pátrání po Nových Zámkoch jsme hned napoprvé podle navigování paničky Kirušky našli jejich dům. Musím říct, že to stálo za to. Kirunka je nádherný, medový ďáblík, který nemá z tetičky Gee žádný respekt. Pěkně jí po té dlouhé jízdě protáhla a ukázala své papouščí kamarády. Strávili jsme tu příjemné dvě hodinky, za které moc děkujeme Kajce a její mamince. Je vidět, že Kirunka se má bezvadně a vyroste z ní šikovný pejsek.

Po předchozí zkušenosti jsme si nechali vytisknout trasu internetovým vyhledavačem. No, nebudu to nijak komentovat, jen nechápu, jak může někdo směrové cedule umístit za křižovatku nikoli před ní...Každopádně se nám podařilo trefit skoro až do Martina. Dokonce jsme se našli i se strýkem, když nám vyrazil naproti a vtipně napsal, že na Karlovej z tretím kopčekom vás čakám... Nevím kde je Karlová, ale jen jsem dočetla, tak jsme zaregistrovali značku - hrboly, pak - pozor zvěř a za ní značka - pozor děti a za ní ? ujo Ivan s telefonem u ucha. Šťastné shledání.

V neděli ráno jsme jeli do Bánské Bystrice na výstavu. Cestou jsem pochopila, že byl dobrý nápad nesnídat a byla jsem ráda, že to neudělala ani Angee. Samozřejmě, že po předchozích zkušenostech jsme jeli za dozoru statného strýka Ivana. Zatímco v Martině mžilo bylo v BB docela slušně. Pod mrakem, ale nepršelo. Před námi bylo posuzováno přes 50psů různých plemen. Při pozorování pana Havelky mi bylo jasné, že tohle nebude jednoduché. Výborných bylo pomálu a v několika případech využil pan rozhodčí svého práva nezadat titul. Musím říct, že se mi jeho styl posuzování líbí a hlavně člověk vždy slyší zdůvodnění. Po poledni jsme se dočkali. V naší třídě tradičně nejvyšší počet psů 5. Angee dělá spící berušku. Na pana rozhodčího vrhla krátký pohled, předvedla vlahý pohyb (jen kdyby byl někde poblíž zajíček), kdy i já jsem běžela rychleji (a to jsme měla hrůzu z toho, jestli to uběhám a udýchám) a ještě jsem se ji stihla povzbuzovat. Výsledek VD, pořadí 3. Výbornou v naší třídě získala pouze jedna fenečka. Zaslouženě, je nádherná a moc mi připomíná Archynku v jejím věku jen s daleko hezčím zadním úhlením. Je vidět, že tento typ pejsků se panu Havelkovi líbí(i Archynka od něj získala V1), protože v posledním rozběhu dne zadal Hakkice i titul BOB. Moc blahopřejeme. Celkově se mi výstava moc líbila, bylo dost místa, přiměřeně velké kruhy...jen v jednom nás pořadatelé podvedli. Na plážovém kúpalisku nebylo v bazénech ani deci vody.

Po obědě v Martině nás Ivan ještě vyvedl až do Bytče a my frčeli k domovu. Odjížděli jsme právě včas, protože se na nás valila pěkná bouřka. Po 5hodinách jsme s radostí zaparkovali doma. Po 1200km během víkendu se těším na ten příští, kdy jediné co máme v plánu je založení trávníku. Mimochodem Vašek se Símou si dali taky pěknou dálku (kam se na ně hrabeme) a vrátili se jako multišamponi. Posíláme velké gratulace!!!!!

Fotečky jsou úměrné našemu šuchtítku a za ty z kruhu díky Maťovi(Ivánkův syn), který byl pověřen Milanem po zkušenostech z Budějek. Momentky z naší cesty jsou na našem rajčeti.

28. 4.

Přidány fotečky do galerie Barneymu, Backieškovi, Rose a Aimince.

27. 4.

Dneska jsem přidala fotečky do galerie Allinkovi a Kirunce. Malá ochutnávka tady. Oba jsou moc šikovní a Kirunka začne brzy chodit na cvičák. Allinek se učí doma a až na pár pantoflí a polštářů je prý vzorný.

26. 4. trocha aktualizace

Tak jsme po delší odmlce trochu zaktualizovali. Doplnili jsme novinky od velikonoc. Stále ještě není hotovo, ale aspoň něco. Díky za trpělivost. Velikánské blahopřání Vaškovi s Asimou, kteří se na celé Budějky vybodli a vyrazili do Opole. Opravdu se vyplatilo a V1 cwc je toho důkazem. Ještě jednou blahopřejeme.

24. 4. MVP České Budějovice

Opět vyrážíme na výstavu. Vzhledem k tomu, že jsme po loňsku říkali, že Budějky už nikdy, tak se smíšenými pocity. Naše sestava je ochuzena o Agušku, která se rozhodla mít své dny. Budějovice nás uvítaly mlhou a protivnou paní v kase. Už při parkování se naše nálada vylepší. Už tu jsou Honza s Aduš a Anetkou a také Eva s Brassilou. Člověku je hned líp, když se vidí s prima lidmi. Počty psů jsou jako vždy šílené. Nejobsazenější óó to je divné - třída mladých feny(20). Při pročítání jmen je mi jasné, že to bude těžké. Pan rozhodčí R.Spörr (A) vypadá sympaticky, slečna překladatelka překládá doslovně a nic neupravuje. První z našich jde do kruhu Damínek. Posudek pěkný, jen známku si pan rozhodčí rozmyslí. Tak to je pro nás novinka. Po opětovném nástupu zadává známku VD.

Jak se postupem času ukázalo, je to další rozhodčí, který si dá velkou práci s posudkem, ale výbornými neskutečně šetří. Další náš zástupce - Angee. Když vidím konkurenci, doufám alespoň v pěkný posudek. Angeenka je už v postoji jistá a běh pro ni není problém. Ten jsme si úspěšně málem vyrobili sami, když se Milan snažil vyfotit Angee při posuzování. Alenka měla co dělat, aby se milá Gee nešla pozdravit s páníčkem. Ale obě holky to ustály a co víc - odešly z kruhu s výbornou. Z celého počtu posuzovaných fen dostalo výbornou pouze 8fen ( a to se pan rozhodčí rozjel:-) ). Po vyřazení dalších fen zůstalo do rozběhu o pořadí v kruhu pět fen. Nevěřila jsem vlastním očím, náš mraveneček byl mezi nimi. První místo zadal pan rozhodčí Trině (moc se mi líbí od malička, je to stejný ďáblík jako Gee) od Lenky,(Luisova panička)

a běhalo se dál...nebudu to protahovat - Angee už měla celého běhání dost a tak byla menší a menší a kdyby jí Alenka nepovzbuzovala, tak snad řekla - hele, dlabem na to. I tak si doběhla ve velké konkurenci pro nádherné V5/20. O takovém výsledku jsme ani nesnili.

V otevřené třídě nastoupila Anetka. Byla naprosto úžasná a musím moc pochválit i Honzu, byli s Anetkou bezva dvojka. Posudek nemá chybu a zvládli i situaci, kdy do kruhu vběhla cizí fenka právě když se předváděli v pohybu. Známka pana rozhodčího VD, ale u mě mají výbornou a podtrženou.

Poslední šla do kruhu Brassila. V našlapané třídě šampionů dostala V4. A tak byly nakonec Budějky fajn.

Cestou domů jsme se byli podívat za Barneyskem. Je z něj krásný klouček s pěknou barvou po tatínkovi. Zůstal miloučký a přátelský. Pěkně si pohráli s Damínkem a Gee, my jsme vypili dobrou kávu a valili k domovu. Byl to nádherný den a já moc děkuju všem za prima společnost a zase brzy navi..

18. 4.

Dnešek jsme pojali jako velkou relaxaci a protože je nás beranů hodně, tak jsme se museli trochu oslavit. Zrzounci byli zmoženi velkými sobotními vycházkami a tak jsme mohli my dvounozí trochu lenošit. Odpoledne nám zpestřila návštěva, která se přijela podívat ma Aiminku. Přes uvítání tlupou 6zrzků se brzy zorientovala. Nakonec i oni s sebou měli krásného rr kluka, takže témat k hovoru bylo dost. A zase bylo vše jinak. Ano Aiminka je nádherná, ale Rose se líbí víc. Nastalo velké rozhodování z obou stran. Rose už jsme přihlásili na výstavy. Všichni jsme si vzali čas na rozmyšlenou. O dvě hodiny později nás opouští Rose, s příslibem účasti na výstavách a stálém kontaktu. Máme jí kousíček - v Poděbradech. To byl tedy víkend.

17. 4.sraz magmaboňat v Praze

Protože jsme musela do práce vyrazila na sraz Angee s Damínkem a jeho páníčky Lukášem a Alenkou. Nemohla jsem Evu ošidit o jejího zrzavého mravenečka. A taky mi bylo jasné, že budou nádherné fotky. Všechno vyšlo a fotky jsou u všech zůčastněných.

Využila jsem toho, že Nadina Adélka se hárá a tak má na nás čas.Domluvili jsme se na vycházce a focení našich holek. Počasí vyšlo úplně neskutečně, až jsem zapoměla, že se sluníčkem nekamarádím. Archynka, malá Rose i Aimuška si to náramně užily. Myslím, že i fotečky se povedly. Také už vím, že Aimuška umí plavat i ve zvedlé Bystřici, Rose je malý pošťucháček (kdopak tam tu Aimušu asi strčil, že?) a že s mamkou za zády se dokáží holky pěkně hlasitě ozvat. Díky Naďo za prima vychajdu a nádherné fotky.

14. 4.

Naše zrzavé štěstíčko, náš mraveneček dnes slaví první narozeniny, takže: miláčku náš největší přejeme ti hodně zdravíčka, dlouhé vycházky s partou bez asistence myslivců, spousty mlsinek a prostě velkou radost ze života. To vše přejeme i všem tvým sourozencům. A do Magmabony velikánské poděkování za našeho broučka. Díky Brassi, díky Evičko, jsme rádi, že jsme Vás našli.

10. 4. NVP Ostrava

Den s neskutečně ošklivým počasím a panem rozhodčím M. Kozberem(PL), který výbornými velmi šetřil. Z naší hojné výpravy si výbornou odnesla pouze Aguška, kterou vystavoval Lukáš. Je vidět, že už je profík a tak získala V3(jen mám pocit, že máme toto umístění patentované - snad ne napořád :-) ). Adámek, Angee a Anetka byli oceněni známkou VD a pěknými posudky.

Cestou domů jsme zjistili, že nás nejspíš opustí Backiešek. Po večerní návštěvě se tak i stalo. Jeho novým domovem jsou Domažlice a za páníčky má prima mladé lidi. Doma ho čeká čtyřnohý kamarád(koník) a velikánská zahrada. Přeji Backovi, aby svým páníčkům dělal jen a jen radost a byl stále takový mazlivý a klidný brouček, jako byl doma.

3. - 5.4. velikonoční víkend

Velikonoční víkend jsme strávili povětšinou na chaloupce. Mládež tam mohla řádit, co hrdlo ráčí. Bylo krásně, takže se pořádně prolítali, zkoumali babičinu skalku, dědečkovi králíčky. Trochu jsme také potrénovali postoje, aby také byly nějaké zásluhy. Fotečky jsou tady.

31. 3.

Náš A tým dnes slaví své druhé narozeniny. Pupísci naši milovaní, přejeme vám hodně zdravíčka, velké vycházky, mnoho mlsinek a dobrých kámošů dvou i čtyřnohých. Máme vás rádi.

Také Luisík poslal pár fotek. Byl s páníčky na horách a hodně si to užili. Je moc hodný a šikovný. Zbylé fotečky u něj v galerii.

Fotečky naší Beušky a její kamrádky Báry. Jak je vidět jsou holky úplní andílci. Snad jim to zůstane.

25. 3.

Dnes nás nečekaně a rychle opustil Allinek. Bude bydlet v Jaroměři. Jsem ráda, že to není daleko a budeme ho moci přijet navštívit. Jeho noví páníčci už ridgebacka měli, takže jde do zkušených rukou. Broučku náš zpěvavý, buď hodný a poslušný...máme tě rádi.

21. 3.

Tak jsme vyrazili na coursing do Svitav. Objednali jsme si slušné počasí(ale někde jinde než je to potřeba), nabili baterie do foťáčku, nabalili svačiny a vzhůru za dobrodružstvím. Na svitavském plochodrážním stadionku bylo zatím pusto prázdno. Kluci šli pomáhat se stavbou dráhy a my s Alenkou vyvenčili naše čtyři zrzouny. Sjelo se opravdu velké množství pejsků a potkali jsme tu řadu příjemných a milých známých. Archynka čas před startem prožívala tak vášnivě, že ji Milan musel dát do auta. Honza od Tonouška pravil, že teď už chápe po kom to ten kluk má. Archynka při svém druhém závodě v životě byla tak rychlá, že kilovala střapeček jen několik desítek metrů po startu. A tak se vracela a tentokrát jí střapeček odolal až do cíle. Předvedla precizní zákus a kdyby jí to bylo umožněno, tak by si dala okamžitě další kolečko. Myslím, že na to, že je 4měsíce po porodu podala slušný výkon.

Angee se na startu nejdříve podívala na pánečka cože jako? A když viděla v jeho očích děs z toho, že by snad musel běžet s ní, tak vyrazila. Uběhla pěkně celé kolečko jen zákus jí připadal zbytečný.

Aguška už běhá jako profík. Moc děkuji za fotečky paničkám od Placatěnky a puntíkatých krasavic.

Damínek měl nádherný start, ale za zatáčkou se mu neposlušný střapeček ztratil a tak se vydal hledat na první půlku tratě.

I tak byl moc šikovný. Všichni jsme se těšili, že ve druhém kole to pořádně rozbalíme, ale okolnosti byly proti nám. Z malé technické přestávky byla konečná neboť motor navijáku nevydržel. Do toho začalo pršet a tak se hodnocení odehrávalo pod stříškou. Výsledky byly i tak prima. Tonoušek byl, jak je jeho dobrým zvykem první jak ve své kategorii, tak mezi všemi psími kluky. Aguška si vyběhala třetí místo. Archynčin čas nevím, na bednu to sice nedalo, ale i tak se vyfotila se svými šikovnými dětičkami. Díky moc všem za prima den,a těšíme se na zopakování...

Na fotečce s Tonouškem zkoumavé oko diváka zahlédne větší část jeho matky Archy v naprosto stejné pozici. Ano tak daleko musel Milan stát, aby ho naše statečná matka neprorvala plotem když zaslechla zvuk navijáku.

20. 3.

Dnes se přijel Míra s Janou podívat, cože jim s Beušky vyroste. Bohužel museli malou nechat doma neb po odčervovacích tabletách měla poněkud průjem. Říkala jsem, že naše již tak zdevastovaná zahrádka by to přežila, ale později mi došlo, že šlo Mirkovi spíš o auto. Za to dětičky strýčkovi předvedly, co to je být zavalen zrzavým štěstím.

17. 3.

Zatímco domácí si užívali sněhu, tak Leonek v Itálii řádí s kámošem na pláži. Chodí s paničkou na cvičák a moc mu to jde, pan výcvikář ho hodně chválí

. Další fotečky v galerii.

Luisík poslal fotky z cesty domů. Jel s kámoškou Agátkou a byl v naprosté pohodě. Nové zprávičky hlásí, že je šikovný a bude chodit na stejný cvičák jako Black. Snad se někdy potkají. Slíbil příští týden nové fotečky, už se moc těšíme.

15. 3.

Dneska se na chvíli vrátila zima a naše zahrádečka zase chvíli vypadala jako zahrádka a ne tankodrom. Dětičky si to náramně užily a já taky neboť i po hodinovém řádění byly naprosto čisté. Musím říct, že pro mě by mohl být na zahrádce sníh až do léta.

14. 3.

Tak je to tady, opouští nás Luisík. Aby páníčci viděli, že opravdu není žádný lenoch a opožděnec, tak se se sourozenci ještě pěkně vyřádil. Vážně nechápu, proč jsem je včera koupala. Přeju jak Luisovi, tak novým páníčkům spousty krásných společných chvil a určitě z nich budou bezva parťáci.

Odpoledne jsem udělala vycházku s Angee a Allinkem. Náš zrzavý mraveneček je nejen hluchý, ale navíc se chová jak zbavený rozumu. Ona už se nehoní jen za zajíčky, ale lovit auto je prý také legrace. Ještěže s námi nebyl páníček. Srnečku jsme chvála bohu potkali, když jsem jí měla na přepínáku. Mám pocit, že až teď k nám dorazila puberta. Ale Allinek byl vzorňák. Další kolečko jsem udělala s Rosinkou. Vzali jsme to městem a pak na zámek. Byla úžasná a vzorová. Na zámku byla celou dobu na volno a na přivolání byla hned u mně. Bude to malá šikulka. Víc jsme toho nestihli, protože jsme opět zbytečně čekali na ohlášenou návštěvu.

13. 3. poslední vycházka s Luisem

Dneska jsme vyrazili na prochajdu s posilou. Alence dorazila maminka a neteřinka. Byla to poslední vycházka v naší tlupě pro Luisíka, který nás zítra opouští. Angee měla opravdu svůj den a předvedla jak úžasně hluchá umí být. Páníček z ní pěkně kvetl. Aspoň že dětičky byly v pohodě. Evidentně se vidí v mamince a jejím hrabošení, takže nás večer čekala koupel. Allinek byl zase s Naďou a Adélkou. Po návratu jsme nafotili pár foteček do galerek. Musím říct, že nám vůbec nepřálo počasí, tak si určitě brzy dáme repete.

7. 3. Zielenogorska wystawa psów rasowych - Drzonkow

Po domluvě s Vaškem jsme vyrazili na zkušenou do Polska. Po drobném zádrhelu, kdy v domluvenou dobu u Tesca v Letňanech nikdo (neb Švejdovic dospávali úspěšný výlet do Grazu)jsme vyrazili směr Drážďany. Ano čtete dobře - je to zkratka a narozdíl od klasiky je delší, ale o hodně lepší. Většina totiž vede po dálnici. Před hranicemi nás dojeli i ospalci a Váša nám byl dokonalým vodičem. Tedy i jeho mírně vypekla navigace, protže ho hnala trochu jinudy, ale i tak jsme dorazili včas. Naše první dojmy byly poněkud smíšené (opravdu jsme ještě nikde neparkovali vedle valníku s hnojem). Potom, co jsme uviděla RR v polském provedení jsme už vůbec nic nechápala. Vlastně ano, čím větší tím lepší (bílá všude možně nebo uši odstáté až k sousedům se neřeší). Posuzování komentovat nebudu, protože posudek se nedá přečíst natož pochopit. I když je fakt, že říct o 11měsíčním ridgebackovi, že je to štěňátko, je vcelku rozumná a poměrně inteligentní poznámka. Každopádně Angee dostala VD2, Aguška V2, Síma V1. Se zadáváním titulů se pan rozhodčí netrápil, protože jak jsem pochopila, tak vlastně nebylo pomalu komu(všichni byli takový nehotový). A tak se titulem CWC může pyšnit Eliviann z Valdštejnských lip ze třídy šampionů, které tímto srdečně blahopřejeme. Celkově jsme zjistili, že se dá projet v pohodě kus Evropy, že dálnice v Německu jsou úžasné a v Polsku nikdo nedodržuje žádné silniční předpisy.Díky moc všem za bezva společnost a doufám, že se brzy zase uvidíme někde v Čechách u kruhu s našimi krásnými zrzky.

6. 3. přijel Tonoušek

Dnes se k nám na víkendovou vycházku přidal Tonoušek. Museli jsme zkonstatovat, že jsou s Aguší úplně stejní a prostě se jako sourozenci nezapřou. Vycházku si nenechala ujít ani Angee, která se týden léčila v klidu u babičky na chaloupce. Takže jsme v počtu 5velkých a 4malých zrzounků mohli vyrazit. Chyběl jen Allinek, který byl na socializačním víkendu u Nadi s Adélkou. Tentokráte se jako zpestření nekonala žádná kontrola remízku s úrazem. Nad míru nám to vynahradili dva laškující zajíčci, kteří v zápalu jara neviděli, neslyšeli. I když se nám je podařilo vystrnadit a mohli jsme vypustit kompletní zrzavou smečku, stejně ti tokající ušáci ještě jednou narušili klidný průběh venčení. To ovšem nepřišlo vtipné už ani Archy, a tak i když tu ušatou havěť jindy neřeší, jala se je vyhánět. A protože Dam je gentleman, tak jí samozřejmě musel pomoct. Pomohla by i Aguška, ale páníčci proto neměli pochopení a tak skončila pod jejich valnou hromadou. Uzavřeli jsme to tím, že příště žádné vyhánění nebude a rovnou vypustíme zrzky, aby to ušákům vysvětlili. Oni se proběhnou a nás nebudou bolet ruce a kolena. Ještěže mrňata vůbec neregistrovala, co se děje a v klidu okupovala louku. Pár foteček zvládl Lukáš, ty naše jsou prostě hrozné.

Odpoledne jsme měli návštěvu. Po té, co jsem jí špatnou navigací pohonila po Chlumci jsme se šťastně našli. Moc děkuju Gabi a jejímu příteli Honzovi, že dodrželi na čem jsme se domluvili. Strávili jsme prima čas, při kterém jsme se snažili trochu probrat naše malé odpadlíky, aby si bylo možné udělat představu o jejich povaze. Víceméně marně, ale Gabča měla poměrně jasno velice rychle. Jejím favoritem se stal Luisík. A tak se v nejbližších dnech bude stěhovat.

28. 2. prochajda chlumecké SVP 2

Protože se nám sobotní vychajda moc líbila - hlavně ten klid, který nastal po ní, rozhodli jsme se jí v neděli zopakovat. Sice to vypadalo, že se nám počasí trochu zvrtne, ale nakonec to dobře dopadlo. Bez Angee to sice byla nuda a neustále jsme měli pocit, že se nedopočítáme, ale děti nás zabavili dostatečně. A hnědonosých rr jsme měli na konci vycházky dost a dost. Náhodou jsme zvládla vzít i foťák, ale upřimně doufám, že Lukášovi se dařilo víc než mě.Fotečky jsou často mírně rozmazané. Příště s sebou vezmeme našeho dvorního fotografa Honzu. Ráda bych dala nějaké momentky štěndům do galerek, ale asi toho moc nevyberu. Každopádně Archynka pokračovala v budování metra a ostatní jí zdatně sekundovali. Naši mrňousové podobným způsobem zvelebují i naši pidi zahrádku (miláčci). Snaha trochu je očistit v jezírkách se ukázala lichou. Aspoň, že si polítali. Po návratu domu opět následovala sprcha a pak 3hodiny absolutního ticha. Snad se dostaneme na velkou vycházku i v týdnu.

Přišly fotečky od Blackouška. Se všemi doma se skamarádil. Tedy prý až na kočku, která ovšem nekámoší s nikým. Všimni si Honzo, s kým Black bydlí...a prý že to nejde.

Také máme nové fotečky naší Ayshinky z Aček. Tady malá ukázka a další v její galerii. Moc to naší holce sluší a mě jen mrzí, že se víc neukazuje na výstavách. A pro změnu - Honzo, vidíš, že to jde...

27. 2. prochajda chlumecké SVP

Tak se nám podařilo domluvit se na vychajdě. Nejen že jsme objednali exkluzivní počasí, ale také dorazili Švejdíci v plném počtu. Tedy s kluky a s Angie a Símou. Lukáš s Alenkou a Agu s Damínkem také. A tak jsme vyrazili na luka v počtu 6dospělích, dva kluci, 6velkých psů a 5mimisů. Podařilo se nám i nabít baterie do foťáku a dokonce jsme ho i vzali s sebou. Malým zrzounkům už chůze na vodítkách docela jde, takže jsme v pohodě kráčeli úžasně rozbředlou cestou k lukám. Při pozorování Cidliny nám drobně uniklo, že Angee a Damík šli zkontrolovat svůj oblíbený remízek. Návrat byl poměrně rychlý, jen poté, co jsem Angee vysvětlila, jak vypadá ke mně a otočila ji k sobě tím jejím rezatým ksichtíkem jsem myslela, že mě omejou. Ano já vím, že Agu nám ráda před výstavami dělá naschvály nějakým zraněním, ale už i ta naše malá zrzavá koza??? Pod levým okem si udělala nádhernou dlouhou a hlubokou ránu. A ona se tváří, že o ničem neví. Potom co to uviděl Milan jsem myslela, že ho budeme křísit. A tak místo vycházky šustili za paní doktorkou. Pod narkózou dostala Angee krásných 7 vnitřních štichů (když tedy má tu výstavu) a dva vnější zajišťující. Musím říct, že paní doktorka odvedla bezvadnou práci a krom otoku není ránu ani vidět. No a my jsme pokračovali na luka.

Samozřejmě, že odcházející pan domácí měl foťák u sebe, takže jsem jen stačila poprosit Vaška a Lukese ať fotí neb my opět nemáme čím. Nemáte pocit, že tohle už je klišé? Na luka jsme dorazili už v pohodě. Mimisové byli napoprvé přes náš kontrolní jez přeneseni, ale nezdálo se, že by jim vadil. Navzdory tomu, že Vašek chtěl původně jistit holky košíkama se to ukázalo zbytečné. Všichni čtyřnožci byli v pohodě. Na louce si každý našel svou zábavu. Mimisové si vždy vybrali některého z velkých zrzků a dělali mu společnost. Když je nebavili zrzouni, tak si polítali s kluky. Dokonce už vyzkoušeli i první jarní koupel.

Archynka má teď na jaře zřejmě absťák, co se hrabání týká a tak se jala dělat novou zastávku metra. Nebo hledala kořínky pro budoucí půst, vážně nevím. Jisté je, že sice vyhnala rejska z jeho nory, ale nechala ho být. Lukáš ho chtěl rychle vyfotit čím se nám podařilo upozornit na něj Allinka. Ten z něj měl takovou radost, že ho chtěl zřejmě přestěhovat. Ovšem to by si ho nesměli všimnout sourozenci. Při nastalé honičce ho Allinek raděj snědl tak rychle, že jsme nestihli naprosto nijak zasáhnout. Aby si to ostatní vynahradili našel Luis slupku od banánu a zase se bylo s čím honit (tu už chvála bohu nesnědli). Nechápu proč se kupuju s granulema, když jak je vidět, tak se naše rodinka uživí sama, stačí jí vyhnat na louku.

Aby malí nezahanbili velké, přiběhla Aguša s úchvatným zbytkem polňáka. Krása, ale tentokrát jsme v tom byli opravdu nevinně. K Agátině zklamání jí byl úlovek odebrán. Ale myslím, že i tak si to Agu užila. Faktem je, že jsme byli svědky výchovné lekce, která se ovšem mírně zvrhla ve chvíli, kdy Alence přišli na pomoc zrzounci. Po jejich - chceš pusinku..? chce Aguška pusinku..?musela Alenka výchovný chvat ukončit neb nejen že neviděla, ještě málem skončila v podobné pozici jako Agu. Zatímco se snažila utřít brýle od pusinek, my si utírali slzy od smíchu. Škoda že jsme s sebou neměli kameru. Pak se pocvičila Agu v poslušnosti. Moc pěkně jí jde i poslušnost na posunky. Tentokrát asistoval Back a také ukazoval jak je dobrý (ovšem lehni nějak nepochopil a tak celou dobu vzorně seděl). Oba byli po zásluze odměněni.

Pomalu jsme se vydali zpátky. Malí vypadaly, že jsou ok a mají spoustu sil. Ale když jsme dorazili domů, tak už u dveří vypadaly, že padnou. Vzhledem k tomu, že si přinesly bláto snad i za ušima, čekala je ještě sprcha. A tak zatím co si dali dvounožci kouřovou, udělala jsem z našich bahňáčků zase zrzounky a mohli jsme si dát zaslouženou kávu. Mládež odpadla během vteřiny, my jsme všichni okoukli skvělou práci paní doktorky a pak došlo na výbornou buchtu, co upekla Alča. Díky všem, byl to nádherný a príííma den. Snad ho brzy zopakujeme. Kluci vážně fotili a fotili, takže spousta fotek u Vaška a Lukáše .

25. 2.

Dnes jsme byli na posledním očkování. Byli jsme moc šikovní a paní doktorka nás chválila jak jsme vyrostli. Back už váží 14kg, Allinek 13,9kg a Luis 14,3kg. Holky jsou lehčí, Aiminka má 12,3kg a Rose 12,5kg. Očkování zvládli bez jakéhokoli pláče a stresu. Ještě jsme rovnou nafasovali tabletky na odčervení.

Dětičky jsou po očkování v naprosté pohodě. Luis se tradičně bitkuje s Angee, ostatní se tahají o uzlíky či spíše jejich zbytky. Zlatě když odpadnou. Jejich polohy stojí za to.

Přišly fotečky od Ashtona. Ten byl na očkování včera a váží 12,2kg. Byl to vždycky malý šikulík, což nám předvedl, když si byl u nás ostříhat drápky. Doufám, že příště to zvládneme rychleji. Jinak zprávičky hovoří o tom, že si rád hraje, okusuje páníčky a občas i botičky. Venčit se chodí ven a za celou dobu, co je v novém domově neudělal doma jedinou loužičku. Jak říkám, šikulík.

23. 2.

Pupískům jsou dnes tři měsíce. Pěkně nám rostou před očima. Spoustu času tráví na zahrádce a likvidují zbytky iglu a hromad sněhu, které se nám rychle ztrácí. Jsem vážně zvědavá kolik travičky nám po jejich akčních venčeních vyroste. Jinak si hezky rozdělili gauče a čas doma využívají na ležing. Moc jim to u toho sluší.

Přišly fotečky od Barneyska s dovětkem, že je to úžasný šikulka. který ví, že pokud je na stolečku bezprozorní kuřecí stehýnko, tak určitě čeká jen na něj.

20. 2. vycházka

Víkend jsme strávili vycházkově. Vždy jsme vzali jednu velkou holku a dvě mrňata. V sobotu se k nám přidala boxerka Azinka, která narozdíl od našich kluků ridge má. Divné je, že u boxeru to prý vadí. Domlouvali jsme případný přesun z jednoho pejska na druhého, ale v konečné fázi jsme se shodli, že to necháme jak to je. Velmi mě mrzí, že přestože jsme čekali tři návštěvy, tak bez jediného slůvka vysvětlení nedorazila ani jedna. Je mi smutno z toho, že je tolik těžké zvednout telefon a říct - nepřijedu. Mohli jsme s pupíky strávit víc času venku.

15. 2. Bea

Naše malá princezna jela na víkend do Hradce k manželově sestřence a jejím dětem. Dopadlo to tak, jak jsme čekali. Beuša všechny moc okouzlila. Ona sama se vyloženě zamilovala do jediného chlapa v rodině - a bylo hotovo. Má kamarádku Báru, která ji okamžitě adoptovala a k dispozici houf 4 venčících děvčat. A já pevně věřím tomu, že si jediného chlapa v rodině omotá kolem prstu tak, že s ní bude chodit i na vycházky. Jako bych to tušila vyfotila jsem našeho nenápadného broučka u nás v posteli, kam samozřejmě nesmí. A dnes když jsme jí vezli granulky, tak v novém domově.

No a naše zbývající děti nám nenápadně naznačují, jak jsou skladné (že si nemáme kam sednout my je moc netrápí) a Angee chodívá demonstrativně odpočívat do jejich ohrádky. Asi aby byla využita. Jsou to prostě miláčci.

14. 2. vycházka s Anetuškou

V neděli jsme měli domluvenu vychajdu s naší Anetuškou. Aneta je krásná fenečka, kterou ale stresují výstavy a to se bohužel odráží na výsledcích. Podobné to bylo s Agušou, se kterou ovšem Alenka začala hodně pracovat na všech frontách a výsledky se brzy dostavily. A ač jsme to nečekali, tak velice přispěl i Damínek jako parťák. A tak jsme se dohodli, že Anetušce trochu zpestříme program. Vyrazili jsme klasicky na luka. Agu s Angee a Damem jí ukázali jak se hledají zajíčci. Geena se s ní pěkně proháněla (jen Archy jim do toho chtěla kecat, ale rozmluvili jsme jí to). Myslím, že by jí takovéto vycházky dělali moc dobře. Škoda, že bydlí tak daleko. Ale mají v plánu zkusit i coursing. Abychom to měli se vším všudy, tak si Agu natrhla druhé ucho, když revírovala křoví. Drobné ranky jsme později objevili i na magmaboňatech, ale kam se hrabou na Agušu. Ta dokonce tentokráte dělala dvakrát vzornou a my zjistili, že ten kdo nám chybí je Angeela a Dam. No, zajíčci to přežili a my náhodou taky. Z vycházky jsme spěchali domů, kde nás čekala návštěva, kterou zajímali naši pupíci. Fotečky z prochajdy jsou u Alenky na stránkách (mě samozřejmě chcíply oboje baterky, jak já to dělám?)

Dorazili jsme domů a předvedli naše zrzky v plné škále velikosti a věku. Kopřivovi se přijeli podívat a popovídat si o všem, co je zajímá. Jsem moc ráda, že jsou lidičky, kteří se nevrhají do koupě pejska bezhlavě, ale si vše prostudují, aby měli představu zda ten který pejsek bude vyhovovat jejich představám. Snad se jim u nás líbilo a dozvěděli se vše, co je zajímalo. Faktem je, že nakonec s nimi odjížděl Black, který si je víceméně vybral a s novým páníčkem si padli do oka velice rychle. Blackoušek bude bydlet se dvěma správnými kluky, britskou kočičkou, čivavou, rybičkami a samozřejmě páníčky. Doufám, že jim bude dělat jen radost a že se nám podaří přesvědčit je k pár výstavám...Black by si to zasloužil.

13. 2. vycházka zámek

Po celotýdenním honění v práci a rychlém návratu domů s hrůzou, co naše děti vyvedly, jsme v týdnu naplánovali venké venčení pupíků na zámku. Musím říct, že mě celý týden přesvědčovaly, jak jsou úžasní. Na rozdíl od jejich starší tetičky se chovaly vzorně. Maximálně jsme luxovali rozcupovanou plínku (třeba je v ní něco k snědku). To Angee si vážně vylepšila skóre. Dva batohy, dvoje boty, Jendův kostým čerta, zimní věci z šuplíčku....sluchátka už nikdo nepoužije a co jí zaujalo v časopisu Náš byt mi doteď nedokázala říct. Začínám přemýšlet, že jí budu v Magmaboně reklamovat...

Nadešla sobota a my s velkým nadšením vyrazili na chlumecký zámek. Tam už na nás čekala Alenka s Lukášem a Agu a Damínkem. Ovšem nikdo nám neřekl, že si ten den dali na zámku zřejmě spicha lidi z půlky republiky. Musím říct, že jsem byla ráda, že se k nám přidali i sousedi od Jiroudků, takže byli další dva venčící vodiči a náš poměr psi verzus lidi byl snesitelný. I když Lukáš víceméně venčil kočárek sousedů. Mládež až na vyjímky capkala statečně a proplétání vodítek bylo v přiměřeném množství. Budili jsme poněkud pozornost, ale sociálku na nás nikdo nevolal, takže vše bylo evidentně v pořádku. Mé velké díky všem, kteří s námi vytvořili chlumeckou SVP.

Ze zámku jsme vyrazili pro babičku a frčeli směr chaloupka. Mládež snáší cesty autem bezvadně. Tedy až na Luise, kterého jeho vodič evidentně pilně zásoboval piškotky a on se rozhodl se o ně podělit. Babičky zíraly jak zase všichni povyrostli. Po cestě domů všichni hezky odpadli. Fotečky z minulého týdne a venčení tady

6. - 7. 2. Duo cacib Brno

Tento víkend jsme strávili výstavně. Je takříkajíc začátek sezony a my jsme ho využili na setkání s přáteli a potrénování naší mládeže. Byli jsme též zvědavi na paní Černohubovou, která posuzovala v sobotu (prý to byla její premiera co se RR týká). Já osobně jsem se těšila na paní Roubalovou, kterou jsme zažili už na Orlíku a musím říct, že se mi způsob jejího posuzování velice líbí. Sobotní výsledky byly zajímavé a co se posudků týká, myslím, že to trefně popsal na svých stránkách Vašek. Ve třídě mladých získali sourozenci Angee - Damínek V3, Asali VD, Melinka V a Angee, která paní rozhodčí přišla velmi pěkná a s krásným pohybem (ale víte, já to musím nějak protřídit) VD. Aguška v mezitřídě V a Anetka VD. Naše kamarádka Síma byla v mezitřídě V4. Jak už jsem říkala, byli jsme z posudků poněkud rozvrkočeni a tak jsme si spravili náladu večerním potlachem v Rokytně u páníčků naší Anetušky. Musím moc poděkovat Alence za perfektní předvedení všech našich zrzounků. Vaškovi fotky ze soboty jsou narozdíl od našich pěkně ostré.

Neděle začala zajímavě. Rozložili jsme naše domečky (neb v sobotu se Angee nastěhovala do nového Anetušky a tak jsme jí holt pořídili vlastní)a pozorovali jak paní rozhodčí dává VD tam, kde běžně nebývá. Myslím, že nám trochu zatrnulo. Musím říct, že mě paní Roubalová utvrdila v tom, že její posuzování je klidné, korektní a nikdo nemůže říct, že by mu nedala šanci. Damínek byl V, Angee V, Melinka V3, Eibinka V. Aguška V3, Anetka VD (naší berušce prostě výstavy nesedí a i paní rozhodčí říkala, že je to škoda, protože je velice pěkná). Síma s Vaškem byli V4. Úplně bych zapoměla na maminu našich Magmaboňat Brassilu. Samozřejmě byla oba dny V a to ve třídě šampionů. Děkuji všem za nádherné dva dny. Jsem ráda, že Angee všem ukázala, že její ouška jsou naprosto precizní a že ona jen aby zlobila mého muže dělá co chvíli ufouna. Stejně tak jsem neskutečně ráda, že naši pupíci přečkali v péči svých chův víkend také v pohodě a já našla náš dům nejen stojící, ale i v pořádku. A že Alenka už je takřka profi handler tu nebudu rozebírat. Ještě jednou díky všem. Naše fotečky dám brzy na rajče, ale pokud chcete vidět nerozmazané a hezké jukněte k Vaškovi .

5. 2.

Jak jsem slíbila máme fotky od Honzy. Jestli vás zajímá jak se naši pupíci venčí a lezou z hromady na hromadu a na iglu či do iglu pod dozorem matky a tety Gee. Jak se zasloužilá matka kočkuje s Gee či předstírá výchovu dítek. Nebo jak naši pupíci ohlodávají matčin oblíbený zlatý déšť(a to i přesto, že jsem ho loni opravdu ostříhala) nebo se schovávají před velkými zrzavými tornády pod sesličkami...to vše je k vidění tady. Po neděli uděláme výběr a každému pupinovi zase přidáme nějaké aktuální fotečky do galerek.

3. 2.

Přišly fotečky Kirunky. Kajka píše, že je to malé šídlo, které jim přináší velkou radost. A mě zase moc těší, když naši zrzounci dělají svým novým páníčkům takovou radost, jako nám. Moc děkuji za zprávičky. Ani vám nebudu dávat hádat, kde Kirunka spí...

Také tu byl dnes na kontrole náš vrchní fotograf Honza. Tak se těšte na fotečky, některé jsou opravdu povedené. Krakenci jsou blahem bez sebe, že se trochu oteplilo a vůbec se jim nechce po venčení domů.

2. 2.

Dnes nám psal Barneysek. Moc se mu v novém domově líbí, zvláště boty jeho malých paniček. Byl také na očkování a zvládl ho bez problému stejně jako sourozenci. Se všemi pejsky v rodině se seznámil a je s nimi kamarád. A zkuste hádat, kde spí? Samozřejmě, že s paničkou v posteli.

1. 2.

Dnes je nám 10týdnů. Byli jsme se podívat na paní doktorku. Zvážila nás, prohlédla a pak nás něčím ďobla. Prý očkování. Nebylo to nic moc, ale dostali jsme pochvalu, že pěkně vypadáme a jsme úplně v pořádku. Projeli jsme se autem a docela to ušlo.

A ještě jednou 31. 1.

Dnes jsme měli trochu hektický den. Dopoledne jsem trochu zaktualizovala stránečky dětiček. Odpoledne jsme měli v plánu vycházku s mrňaty. Protože jsme museli nečekaně odjet, odvážně se tohoto úkolu ujali Alenka s Lukášem. Místo očekávaných dvou vzali pejsky tři. Tedy Lukes se cítil na čtyři, ale aspoň Alenka měla rozum. Musím před nimi smeknout, protože zvládli dokonce vycházku po zámku. Snad vyjde pár foteček a ty jsou k vidění na jejich stránkách. Pravili, že i mládež byla statečná a Back i Black to pojali sportovně. Ne tak už Rose, která mírně stávkovala, což se jí vyplatilo a kus prochajdy se takticky nesla pod bundou. Ještěže je Lukáš tak velký a má nafukovací bundu. Ještě jednou, díky vám moc.

Také dnes naší smečku opouštělo další štěndo. Je to náš krásný tmavý Ashton bez jediného bílého, ale také ridgového chloupku. Mám dojem, že to věděl, protože celý víkend chodil a nechal se mazlit a pořád nás pusinkoval. Ale protože zůstává v Chlumci, nebylo loučení tak smutné. Také bude mít psího kamaráda a za páníčky milé lidičky u kterých mu bude fajn.

Hurá přišly fotečky od Lea z Itálie. Jsou sice jen z mobilu, ale i tak jako provokace stačí. To zelené na fotkách není koberec vážení, ale tráva...ano, ano v Itálii mají v tuhle dobu trávu. Asi se vážně nechám adoptovat. Leo už má další očkování a dokonce už je i očipovaný. V posteli ještě nespí, ale znáte zrzounky - všeho dočasu. Leni, díky za zprávičky a opusinkuj toho našeho kluka.

Když jsme u té postele... koukáme vám na zprávy a co se to nestane...náš brouček Black nenápadně vyšplhal na gauč. Páníček ani neví jak. A ještě se tváří, že to je přece jeho místo. Nějak jsme to vyhodnotili tak, že Angee a Archy přišly o svůj bezpečný úkryt. Aby v tom Black nebyl sám, tak Luis to musel také prubnout. No uznejte, že jim to úžasně sluší - a pak je vyžeňte.

31. 1.

Trochu jsme zaktualizovali galerie jednotlivých štěňátek. Stále tu máme volná některá zrzavá štěstíčka.

Naše stránky navštívilo už 10 000návštěvníků. Všem moc děkujeme a doufáme, že se vám u nás líbilo a přijdete mrknout zase.

29. 1.

Dnes jsem měla milý telefonát a později i návštěvu. Na štěňátka se přijely podívat dvě holčinky s rodiči. Vzhledem k tomu, že tu byli i Aguše a Damík s páníky, tak si návštěva mohla udělat obrázek, jak zrzounci rostou. Po vyvenčení došlo na výběr. Upřímně nevím, jestli si vybraly děvčata nebo si vybral Barney, ale po chvíli bylo jisté, kdo se bude stěhovat. Barney se tedy opravdu stěhuje na jih, jak měl původně. Jen je to v Čechách a tak ho budeme mít blíž než Lea. Myslím, že je opravdu v bezvadné rodině. Navíc ho doma čeká kamarád Ron(černý labrador). A tak je naše smečka zase o něco menší. Ostatní se s tím vyrovnávají po svém. Někdo spí protekčně u Vítka a jiní se hezky proplétají. Jako Blackie a Back. Co myslíte, poznáte takhle, který je který?

25. 1.

Je nám 9týdnů. Čekáme na budoucí páníčky. Jsme nádherní, mazliví a učenliví. Hledáme báječné páníčky, které bychom mohli milovat.

24. 1.

Neděle se nesla ve znamení oddechu. Na návštěvu přišla Alenka s Lukášem a Damčou a Agu. Posledně jmenovaní byli opět rádi, že máme iglu neb tam je před těmi malými zrzouny bezpečno. No, Ashton už tam také leze rád, takže je otázkou, jak dlouho. Doma se trochu povídalo, hodně rozdávali mlsinky a to se i Damínek přidal. Jen Agu se držela v bezpečné vzdálenosti. Ale moc jí to slušelo. Nacvičovali se postoje za velké asistence mrňat, které to moc zajímalo. Cosi budeme nalhávat - Damínek je total kliďas, kterému to jde samo. Aspoň, že Angee Alenku trochu potrápí. A hodně se fotilo(celý týden) a ze všech stran. Lukáš opět zjistil, že lehat si k zrzavým krakenkům se nevyplácí. Člověk je napaden zepředu, zezadu i za uši. Ale přitom stačí vzít piškotky a dětičky ukazují, jak umí sedni a být hodní. Musím říct, že pohled na zrzavý pokoj je nádherný. Lukášovi fotečky na jejich stránkách

23. 1.

Dnes jsme vyrazili na chaloupku. Jednak zvykáme mrňousky na jízdu autem a taky aby babička s dědou viděli, jak mládež za měsíc vyrostla. No, zvládli cestu líp než Angee, která měla protivnou a dokonce i pokřtila pelech. Takže zpátky jela s klukama na zadních sedadlech a byl klid. Děti si to na chaloupce moc užily. Dokonce i kosí bratr je přišel zkontrolovat. Před kachlovými kamny předváděly, jací jsou to svatouškové. Jen kdyby je mohla babička s dědou vidět, když jsme přijeli domů.

18. 1.

Je nám 8 týdnů. Je s námi čímdál větší legrace. Vážíme od 6,4 - 7,8kg. Máme po tátovi krásnou červenopšeničnou barvu. Ta se paničce moc líbí. Začíná být jasné, kdo je rošťák a kdo klidné zlatíčko. Dnes jsme byli na prochajdě s Agušou a Damínkem. Sice byla šílená kosa a pak i mlha, ale děcka si to užily. A dokonce jsme dnes vynechali i zajíčky. Jen ty fotky jsou takové zamlžené.

17. 1.

Dneska jsme vezli Kirušku napůl cesty do Brna. Celou sobotu se chodila chovat, jako by věděla, že se musíme užít. Cesta byla šílená, protože počasí si s námi letos dělá co chce. Doufali jsme, že nezaparkujeme jako někteří, které jsme potkali cestou. Ale i přes sněhové peklo se nám podařilo dojet v klidu do Brna, kde ještě nebylo po chumelenici ani památky. Kajka s tatínkem už nás čekala. Kirunka vyměnila auto, my jsme předali všechny věci, které ji mají připomínat sourozence. Vyrazila k Novým Zámkom a my na zpáteční cestu. Musím říct, že cestáři odvedli perfektní práci a cesta byla v rámci počasí klidná. Kajka psala, že Kirunka už se seznámila s novým domovem, napapkala se a teď už odpočívá ve svém pelíšku. Doufám, že holky se budou mít moc rády a jsem moc ráda, že se Kajka dočkala. Snad jí ta naše beruška přinese tolik radosti jako nám naše zrzky.

Celý týden trávíme každou možnou chvilku venku. Mládež se vždycky pěkně vyvenčí a je jen škoda, že nemůže být venku delší čas. Vždycky se proběhnou po zahrádce, tedy po tom, co z ní po stavbě iglu zbylo. Musí dávat pozor aby je nezašlápla mamka s tetičkou. Ty sníh neskutečně baví a řádí jak malé. Pobyt venku vystřídá pořádání honiček doma a pak sladké odpadnutí. Přiznám kajícně, že na tyto chvilky čekám a vždycky si rychle uvaříme kafíčko a aspoň na chvíli si v klidu sedneme.

Podle zpráviček z Itálie je Lizardek (Leo) malý šikulka, který se pěkně venčí venku a doma chodí poctivě na plínečku. Trochu zlobil s jídlem, ale to mu asi chybí ta tlupa, která se vždycky nahrne k miskám. Ví moc dobře, že teď mu to nikdo nesní a tak dělá drahoty. Jinak si ho Lenka i Matteo moc pochvalují. Jsem moc ráda. Oběma záleží na tom, aby i Barney našel bezva rodinu a já jim to samozřejmě slíbila.

12. 1.

Je to tady, první naši smečku, naprosto nečekaně, opouští Lizard. Faktem je, že Matteo by zřejmě popadl i Blackieho a Lenka by vzala Barneyho, ale na Lizardovi se shodli oba. A tak vypravujeme naše mimi a netrpělivě čekáme na zprávu, že dorazilo šťastně do svého nového domova. A já moc děkuju Lence za pocit, že tohle budou prima páníci pro našeho broučka. Jen doufám, že i ostatní budou mít to štěstí.

12. 1.

Začíná to být zajímavé. Lenka s Mateem jsou zaujatí jak Barneym, tak ale i Lizardem. Ve hře je možnost, že odcestují oba. Další návštěva má rozhodnout. A já musím být v práci, ach jo. Kolem půl páté se dozvídám ortel. Jedeme pro pasy k paní doktorce a vyzvedáváme také odčervovací tabletky. Do jednoho z pasů je dán záznam, že je schopen cesty. Doma si dětičky daly tabletky s taveným sýrem. Prý takhle můžou tabletky každý den:-).

Angee tyhle věci neřeší a v klidu zkoumá, cože to ten Jenda v iglu má. A když se jí nepodaří vyrobit mu tam komín, tak ho alespoň využije jako rozhlednu.

11. 1.

Dnes je nám 7týdnů. Čekáme poradkyni chovu p. Janouškovcovou.Také Lenka s Matteem mají dorazit. Včera se jim podařilo bez problému dojet až do Prahy. Cestu k nám raděj absolvovali autobusem. Lenka si jede pro Barneyho, kterého má vyhlédlého už od prvního týdne. Seznámení bylo rychlé, děti šly svačit ven a studovali, kdo že to tu je. Strávili jsme několik příjemných hodin, během kterých dorazila i PCH. Kontrola proběhla bez překvapení, ať už dobrých či špatných. Pouze s konstatováním, že je nespravedlivé, když pet pejsci jsou tak úžasní, ať už v postavě či barvě.

10. 1.

Celý víkend opravdu padal sníh. Dokonce i na naší polopoušti. V sobotu jsme zvládli vycházku s Aguškou a Damíkem. Pár fotek na jejich stránkách. U toho jsme řešili tetování a cestu Lenky s Matteem z Itálie v tomto úžasném počasí. Nafotili jsme jak chodíme ven a že je tu opravdu sníh a ne málo. Panička nás naučila kudy se chodí domů a my teď okupujeme schody, když se nám zdá, že už stačilo. To mamka s Angee si to užívají.

Díky ochotě paní doktorky jdeme dopoledne tetovat. Protože je všude kalamitní stav museli jsme nejdřív nechat vyhrnout cestu, aby mohla vůbec přijet. Narozdíl od očkování proběhlo tetování v naprostém klidu a opravdu rychle. Mládež to vyhodnotila jako nudu a nenechala se vyrušovat v siestě. Vyplňování europasů nám trvalo rozhodně déle.

Odpoledne doráží Honza na focení postojů. Dětičky jsou opět úplně hotové a probudit je dá dost práce. Snad se fotečky aspoň trochu povedly. Angee kontrolovala, ale pak odpadla stejně jako mimi.

7. 1.

Včera jsme s mimči podstoupili první očkování. No, to vám bylo křiku. Jen naše niťucha, malá Bea ani pořádně neotevřela oči a po injekci klidně spala dál. Dala tak na frak i větším bráchům. Zvláštní je, že jen paní doktorka odešla, tak se mládež nacpala a komplet odpadla. Žádná reakce na očkování nebyla. Jen vynechali jedno jídlo, protože po večeři sebou buchli a na druhou nebyli k probuzení. Alenka už nám veze tetovací čísla. Takže domluvíme s paní doktorkou další úžasnou akci a u toho dětičkám vystavíme europasy, aby mohli s budoucími páníčky cestovat. Ostatně Barney a Kira je budou potřebovat hned. Barneysek se bude učit italsky a Kiruška zase slovensky. V pondělí Honza nafotil nějaké momentky. Myslím, že naše vycházky ven brzy skončí pokud opravdu napadne tolik sněhu, kterým vyhrožují. Ale mládež už se naučila okupovat další dvě místnosti. I když nejvíc je baví navalit se k Angee na pelíšek a ochutnávat její mlsky.

Honza poslal fotečky, které udělal na vycházce před vánoci. Už jen kvůli úžasným studiím skoku našich zrzounů stojí za shlédnutí.

4. 1.

Dnes je mimčům 6týdnů. Váží od 3kg (Bea) do 4,48kg (Blackie). Tento týden nás čeká třetí odčervení, první očkování a to protivné, ale nutné tetování. Čísla ještě nedorazila, ale oni na nás určitě nezapomenou. Co jsme dělali celý pátý týden je vidět na fotečkách. Chodili jsme svačit a venčit se ven. Nejdřív na travičku a pak napadalo cosi bílé, studené. Moc se nám to nelíbí a tak jasně naznačujeme paničce, že půjdeme raděj domů. Prý hlásí, že toho napadá víc a víc. No fuj, to budeme raděj doma. Spíme už celou noc a papkáme 5 - 6krát denně. To podle toho, jestli vstaneme v 5 nebo v 6hodin. Už nám chutnají i granulky. Ale masíčko je masíčko a co teprve tvarůžek.

Naše stránky navštívilo přes 9tisíc lidí. Všem moc děkujeme a těšíme se na první desítku. Doufám, že se vám tu líbí a zase nás přijdete navštívit.

 

Copyright © 2009 Morana